Jak rosteme
Jaromír má 0 roků a 7 měsíců
- 15.03.2018
“Tak nám ve čtvrtek bylo 7 měsíců, čas letí první kosmickou, je to neuvěřitelné!
7. měsíc se nesl v duchu babiček-chovaček a tak náš motorický rozvoj vzal za své nejdříve jedna babička s dědou, kteří tě nepustili z rukou a poté druhá babička, která tě už tuplem nechtěla z rukou pustit. To víš, ty tři týdny, které tady s námi byla, pro ní byly jako tři dny a tak si tě chtěla co nejvíce užít.
Za ty tři týdny tě (téměř) naučila spoustu věcí:
- sedět proti maminčině vůli;
- chodit proti maminčině vůli;
- jíst a pít spoustu věcí, které by ti maminka sice taky dala, ale až později.
Ale babičky už jsou od toho, aby se chovaly jako babičky a ne jako maminky a aby děti rozmazlovaly Takže už baštíš rohlíky, chleba, dospěláckou brkaši, dospělácké brambory, dospělacké dušené hovězí na pepři, nějaký ten sýr a pomazánkové máslo a spoustu dalších “dobrot”. Taky jsi ochutnal med a kondenzované mléko na dudlíku, a proto do teď na ten dudlík koukáš nějak nelibě když ti ho dám “jen tak suchý” do pusy
No a díky dědovi (a jeho i našemu velkému překvapení) už taky víš, jak chutná pivo. Poté, co ho děda dopil, jsi se sápal po jeho lahvi, načež ti ji děda dal do ruky a do pusy olízat, ale jak se ukázalo, nedopil pivo do dna. Je prostě vidět, že jsi z naší rodiny. Tvůj strejda už ve 4 měsících ochutnal štrůdl a taky vyrostl, no (dle slov prababičky).”
No a kromě jiného se teda Jaroušek konečně naučil nahlas smát (bylo teda načase). Už to není jen jednou za měsíc, ale téměř každý den, prostě je jednodušší ho rozesmát a je to hudba pro duši ❤️ Začíná taky vstávat na všechny čtyři, hezky se zvedá a zase padá. Vypadá jako neohrabaná žába či žába po narkóze - přískokama vpřed! Když si s ním hraju a postavíme ho na 4, tak krásně drží a culí se u toho. Péruje na kolínkách, zkouší, co to udělá. Plazení zanechal a soustředí se jen na to zvedání. Už vynechává ranní spánek, takže jsme na počtu dvou denně. Bohužel se spaní ani neprodlužuje, takže stále těch 40-50 minut za jedno spaní. Ale když si jdu lehnout s ním, tak dá i tu 1,5-2 hodiny. V noci spí stále stejně: 6-10 kojení za noc, to je prostě naše klasika od porodu a to už se asi nezmění 😁
Všímá si a vnímá všechno kolem sebe, je zvědavý jak stará Vajtyngrová, všechno musí slyšet, vidět, osahat, olízat, poklepat, pomachlat, opatlat a znovu olízat. Krásně reaguje na změní emocí v obličeji, to jo vždycky rozesměje. Miluje hračky s obličejem, vždycky jde hned po očích No a taky zbožňuje naší kočku 😁 hypnotizuje ji pohledem, sleduje ji ostřížím zrakem a jakmile se přiblíží do jeho zóny dosahu, tak ji popadne za kožich a svým miminčím způsobem ji dělá malá malá. Kočka trpělivě trpí trpké tresty. Má můj obdiv. Velký obdiv.
Jinak je Jaroušek dle mého pozorování a srovnání se stejně starými dětmi velmi klidné dítě. Nedožaduje se nějak urputně pozornosti, nepláče “jen tak”, nekřičí, nevzteká se, hraje si sám. Všechno tohle samozřejmě umí, ale nezdá se mi, že by toho zneužíval. Samozřejmě se snažím být co nejvíce objektivní i když si to ze své podstaty protiřečí.
No a co dodat - jako každá máma ho miluju víc než sebe a dala bych za něj svůj život ❤️ Láska rodiče k dítěti je skutečně jedinečná. Jsem moc šťastná, že ho máme a těším se na každou chvíli strávenou s ním. Jo a jak jsem si dříve myslela, že mi bude líto, že roste a že už to není to malé miminečko, tak jsem se se přesvědčila o opaku. Čím je starší, tím je to s ním větší sranda
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.