....LÁSKA? co dál?... co jo a ne....

Ahoj,
Obracím se na Vás, abyste mi napsaly, pokud možno své zkušenosti či radu, co byste na mém místě /ne/udělaly. Je to celý trošku komplikovaný, ostatně, jako každý "vztah". Pro začátek bych ještě uvedla, že je mi 17 let.
Mé svěření se týká jednoho kluka. Něco bude znít možná sem-tam vtipně Táákže, byli jsme spolužáky v první třídě na základce. Poté jsem se ostěhovala a neviděli jsme se od té doby. Po letech jsem se přistěhovala zpět. Rozeslala jsem zprávy, uvdějíc nové číslo, na kterém budu k zastižení. On zareagoval na zprávu-ptal se jak se tu mám, jaký to je, a tak. Posléze navrhl setkání, že bychom mohli prošmejdit staré známé místa Milé, nemyslíte? Domluvili jsme se na minulou sobotu /18.09/. Ten den mi ještě poslal sms-ku, že doufá, že je vše aktuální.
Setkali jsme se na autobusové zastávce. Trošku mě překvapilo, že přišel hned s růží a slovy: "to je pro začátek". /..../ strávili jsme hezké dvě hodinky společně /..../ poté jsem mu poslala sms s poděkováním za mile strávený čas. On odpověděl, že taky byl rád, a bude rád, když se to zopáknem. K večeru jsme si ještě psali na fb. Sem-tam mi lichotil, bylo to fajn napsal, jestli vím, že mu se mnou bylo moc dobře. Odpověděla jsem, že mě taky. On, že ho to těší. Poté jsem odešla na koncert, a po návratu, když jsem se opět přihlásila na fb tak tam čekal, a hned se přiznal, že tu vyčkává na mě. Takže sobota byla parádní, plná pozitivních dojmů.
Dohodli jsme se, že se v neděli možná sejdem, ale že se to upřesní. V neděli definitivně onemocněl /už byl nachcípanej dřív/. Odpoledne mi chvili nešel net, tak jsem mu volala, že nebudem moct si psát. On že se mu bude stýskat, tak jsem mu odpověděla stejně. Potom net naskočil, a psali jsme si.
V pondělí odpoledne vyšlo na jevo, že nešel do školy. Ptal se jak se mám.
Včera jsme taky kecali na fb, ale pak musel odejít-což oznámil, ale já to přečetla už když byl offline. Pak se už neobjevil, tak jsem mu volala. On to nevzal, ale přihlásil se na facebook. Chvilku jsme povídali. Dnes měl jít k doktorce, tak v poledne jsem mu psala, jak to dopadlo, on, že jde až odpoledne.
Ještě bych podotkla, že vždy se na facebooku "štoucháme". /takový to tlačítko.../
a dnes jsem ho na facebooku neviděla, nenapsal sms, nic o něm nevím.
Někdy napíše první on, někdy já.
Musím přiznat, že celý den mám vždy kolísavé pocity. Zdá se mi, že to vše trošku "chladne". a chtěla bych se zeptat, co byste dělaly, případně do čeho byste už nešly na mém míste. Jak to mám brát? Jo, bylo mi s ním dobře. Ale na facebooku se toho moc dobře nenapovídá, když se neslyší hlas toho druhého.. může to psát ironicky a taky mile, a ta druhá strana to vždy nemusí odhadnout. Nechci mu lézt na nervy, a taky si myslím, že to, co dělal, říkal, nebylo jen tak ze srandy..

Ono to ani nejde celý takhle popsat, znáte to
ale furt se snažím být na facebooku a upím, kdy bude online..

Předem díky,

Barunka