Jak přijmout "cizí" dítě?
Ženy, mám takový problém, přítel má dceru, je to už pubertacka, ale stejně ji má pořád za malé dítě,hrozně mi vadí a nedokážu ji přijmout, je hrozný bordelar a nic neřeší, já to prostě nemůžu přecházet, vnitřně mě to žere a nevím co dál, změní se to někdy? Máte někdo takovou zkušenost? Děkuji za Vaše názory
- 28.05.2019 19:46:32 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.5.2019 21:01
a jaká jsi byla v jejím věku ty sama? Nemyslím to zle. Mám partnera, který má 15letého syna a je to někdy hodně těžké. Pořád se snažím myslet na to, že jsem u nich doma já ta cizí, mladej by si mě nevybral, ten by byl rád, aby byli jeho rodiče spolu, vybral si mě jeho otec a to i s mým problematičtějším malým synem. Nejdeme nikdo do extrémů, ale nějaká pravidla jsme si nastavit museli všichni. Pořád přemýšlím nad tím, jaký bych byla na jeho místě já, jak bych nesla rozchod rodičů apod.
-
27.5.2019 21:07
Ano. Macecha není oprávněná vychovávat děti jiné maminky. Dá se s tím fungovat, ale neprevychovavat. Slušně poprosit. To si sedne samo. Hlavně, vnitřně se s tím smířit a ono to pomalu půjde. Já byla doma stejná. Nevím jak dlouho se znáte, žijete spolu. Ale nám to trvalo pár let. Jak si to sedlo, přišla puberta vnitřně jsem se na to musela vyprdnout, protože je jisté že bych z toho nevyšla dobře. A nechtěla jsem stavět manžela mezi mlýnske kameny. Návod na internetu není. Začala bych tiim, že bych jí přestala vidět jako překážku. Neco na obtíž. Ono dvě ženské v jedné domácnosti, cizí, není někdy moc snadné.
-
28.5.2019 8:34
jedna věc je postoj přítele, který se asi nedokáže srovnat s tím, že jeho malá holčička už není malá a stává se z ní dospělý člověk s vlastními názory.
další věc je tvůj postoj. nepíšeš, zda sama děti máš a prošla jsi s nimi jejich pubertu, ale můžu říct, že i u vlastní dcery jsem měla občas pocit, že někdo z nás pubertu nepřežije ve zdraví.
spousta pubertáků má ve na háku, je jim to jedno, není to priorita. a mohl se člověk ve výchově snažit jak chtěl, tak dost dělá i okolí - kamarádi/spolužáci.
povznes se nad to. ty nejsi ten kdo ji má vychovávat a můžeš se pak dočkat i nemilých věcí. (osobní zkušenost s manželovou dcerou). je to její bordel, ona je za něj zodpovědná, ona si tam přivede kamarády a ukáže jim to. a věř, že 90% z nich to nijak vadit nebude. prostě jsou to věci, které neřeší a máme potřebu je řešit leda my dospělí/rodiče.
co se přijetí týče - nikdo tě asi nenutí ji milovat, ale měla by jsi ji i její názor respektovat. nepíšeš, jaký vztah má ona k tobě, ale je to zrcadlo. hlavně v tomto věku. a spoustu věcí ti může pak začít dělat i na truc.