Jak zvládáte dítě a domácnost?
Můj muž se mě často ptá jak to mají jiné rodiny s péčí o dítě a volným časem. Máme jedno dítě 1,5roku. Hlídání téměř nemáme. Jen dědečka, který spíše chodí na návštěvy a pohlídá na nezbytně nutnou dobu jako je návštěva lékaře. Muži se snažím dát prostor a často sbalim sebe a dítko na pár dní k babičce. Ani ta není typ co by mi hlídal dítě. Dělá nám společnost, pomáhá, ale dítě jí samotné nechat nemůžu. I tak se můj chlap diví jak to, že jeho kolegové se čtyřmi dětmi jsou často v hospodě, zvládají motorku a ještě chalupaří. Dcera je velmi živá a do roku se hodně často v noci budila. Na muži je vidět frustrace, že se nevyspí jak by chtěl a s dítkem je často unavený. Reálně já volný čas nemám. Vařím, Peru, uklízím, přebaluji... Můj muž má alespoň na týden v měsíci volno, kdy jsem s malou pryč. Někdy i na více dní. Já byla snad jen pětkrát na pár hodin pryč od porodu. Doma se mi muž snaží pomáhat, dceři se věnuje. Každopádně o víkendu nás s procházkou odmítne se slovy, že je unavený po pracovním týdnu, nebo jde a večer je otrávený z vyčerpání. Jak to tedy máte doma vy? S čím vám muži pomáhají a co děláte vy? Máte hlídání? Chodí vaší muži do hospody a na motorky pravidelně každý týden?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.11.2019 0:02
Můj muž mi s kluky pomáhá 2x týdně jezdím do fitness centra a on doma uvaří a pak hlídá kluky takže já si na něj nemohu stěžovat je to opravdu miláček,já se samozřejmě také podílím na chodu domácnosti to se nemusíte bát že dělá všechno on
-
25.11.2019 2:49
S prvni dcerkou mi pritel prvnich 16 mesicu nepomahal vubec a jeste mel reci, ze je unaveny po praci... Sdruhym ditetem uz pomahat musí. Chápu, ze mimca nektrym chlapům moc nerikaji, takze se venuje hlavní starsi tříleté. Pravidelne ted nikam nechodi. Jednou za cas vecer s kamarády, ale neni to casto. U prvniho ditete chodil 3x tydne do posilovny. Az bude mimco starsi, tak se k tomu vrátí. Ale ted jeho pomoc potřebuji.
To, ze mu davate tyden klidu je teda luxusní. A podle me by i vam mel nejaky cas pro sebe poskytnout. Ja si sem tam taky vyjdu odpoledne s kamaradkama a on hlídá. Jinak by me trefilo, kdybych byla jen s doma s ditetem.
Doma i nekdy uvari, zajde na nakup.
Kdyz ma po nocni a potřebuje se vyspat, uklidim se s detmi na dopoledne k babičce. S mimcem spim v dětském pokoji, takze vyspany je normalne.
Hlidani mame jednou A tyden/nekdy 14dni na odpoledne, kdy jde starsi k babičce. Mladsi mimco mam doma, ale mit doma jen jedno, je pro me velka pomoc. Starsi je nezastavitelna a neustále plna energie. -
25.11.2019 8:04Mám hlídací babičku, ale ta začala hlídat až od školky. Do té doby měla strach. Když začala dcera chodit do školky, v 28 měsících, tak tam nechtěla spávat. Babička bydlela ten rok u nás. V neděli večer jsme ji přivezli, vodila dceru ráno do školky a po obědě vyzvedávala. Pak už dcera sama chtěla ve školce spát, takže babička nemusela. Ale brávala si ji o prázdninách. Nejprve jsme tam dceru vozili každý den a teď, dcera má sedm, už byla několikáté prázdniny u babičky celý týden s tím, že v neděli večer jsme ji tam zavezli a v pátek odpoledne vyzvedli. A manžel se o dceru stará. Když byla malinká, tak koupal, oblékal, přebaloval, i když jsem byla doma. Večer uspával. Když byla větší, tak si spolu hráli a uspával on. Pak přišla doba, kdy chtěla dcera chodit spát se mnou, tak uspávám já. Sama být nechce, takže uspávám. A jednou týdně je u nás babička, manžel chodí hrát deskovky, vrací se pozdě a já bych ji z práce nestihla vyzvednout a zavézt na kroužek do zušky, takže to je na babičce. A zvládají to skvěle. Manžel nechodí do hospody, ale má jiné zájmy. Každý máme své a vycházíme si vstříc. Nikdy nebylo, že bych odjela na týden pryč, aby měl manžel klid. Dítě jsme si pořídili spolu a spolu ho taky budeme vychovávat. Je to investice, co do dítěte teď vložíme, to se nám jednou vrátí a dítě bude mít z čeho brát, až bude mít jednou své děti. U péče o dceru a různého tvoření, jak s ní, tak sama, zvládám péči o domácnost kromě vysávání a vytírání, to má na starosti manžel. Nemyslím si, že bys dělala něco špatně nebo toho děláš málo. Jde o to, aby si to uvědomil i tvůj manžel, aby přidal ruku k dílu a když se o vše podělíte, bude mít více času na své koníčky.
-
25.11.2019 16:52Mám 4 leťáka a 2 leťačku,hlídání máme minimálně,manžel pomáhá se vším co potřebuji a dětem se věnuje skoro denně od mala,pravidelně nechodíme sami nikam,ale když chci někam sama já nebo on,vyhovíme si a jdeme.
-
25.11.2019 21:22Mám 3,5letého živého nezbedu a 15 měsíčního klidnějšího (ale myšleno ve srovnání se starším
) a zlatého muže, bez kterého bych to nedávala ani omylem.
Muž je rodinný typ a veškerý čas chce trávit s námi. Takže je pro něj samozřejmé, že přijde domů a jde s námi ven, nebo si hraje s klukama doma. Pomůže s úklidem, sobotní vysávání a vytírání je už defacto jeho práce i kvůli tomu, že s klukama není možné nic dělat, jeden se musí věnovat jim a druhý uklízet. Na víkendy plánujeme společný program. Jednou za čas odfrkneme a vyrazíme s přáteli jeden nebo druhý, v poslední době se snažíme pravidelně jednou za 14 dní.
Moji rodiče bydlí 350km daleko, manželovi 16km, takže vypomáhají ti. Jen je problém, že názory na výchovu se velmi rozcházejí, tak nechceme, aby tam starší (mladšího ještě samostatně nehlídali) byl moc často (oni by ho nejradši měli ob den).
Starší začal chodit od září do školky a to vnímám spíš jako přítěž, neb je věčně nemocný a víc tam není než je a mladší vše chytá od něj.
Co se týče spaní, s prvním jsme spali všichni společně, manžel si brzy zvykl a ani nevěděl, že se syn vzbudil. Ještě před narozením druhého, jsme staršího přesunuli do pokojíku a nějakou dobu to byla pohoda, ale pak asi okolo třetího měsíce mladšího se starší začal budit, já byla tak ko z nočního kojení, že jsem ho většinou neslyšela, takže k němu vstával manžel. Pka mu to vstávání přestalo vyhovovat a nastěhoval se k němu. Tedy teď spím já s mladším v ložnici, muž se starším v pokojíku. -
25.11.2019 2:56
Muz mi s dítětem pomaha kdyz prijde z prace, ale snažím se ho ,,otravovat,, co nejmin. Jasne ze si s malym pohraje, ale nekdy na to nema naladu kdyz je malý protivny, nemá tu trpělivost. Snazim se taky, aby mel muj aspon jednou do tydne nejakou chvili uplne sam pro sebe ze se seberu a nekam jedem nebo jdem ven. Jinak v domacnosti delam vetsinou vše sama, venku to ma vesmes na starosti manžel. Chodi do prace tak po nem nechci aby mi jeste doma suroval, to je prace zeny. Nachazim si i nejaky cas na sebe i kdyz je to horsi tim ze dite začíná chodit a kdyz treba chci cvicit tak dlouho neposedi. Jinak do hospody mi chlap nechodi, na motorku obcas na hodku dve vyrazi ale myslim ze vic jak 2x za mesic to nebylo, v lete možná. Nekdy alr pohlida a na motorku jdu na půlhodiny taky. Dite ma 10 měsíců.
-
25.11.2019 8:10
Dcera bude mít o Vánocích rok a půl a mám pocit, že za tu dobu jsem bez ní byla akorát dvakrát na gyndě, když ji spící hlídal dědeček. Jinak jsem s ní nonstop. Muž se jí první rok nevěnoval vůbec (prý neví, co dělat s miminkem) a nepomáhal s ničím (přebalil ji 1x, nekoupal nikdy, nekrmil nikdy atd.) Chodila se mnou i na záchod. Byla a je velký mamánek, od mámy ani na krok.
Ale zlom nastal, když začala ve 14 měsících chodit, to ji začalo bavit objevovat a ke mně přišla jednou za deset minut ujistit se, že jsem tam, a jinak si chodila po domě a hrála často sama.
Co se týká spaní, první rok spal muž jinde než my, vstávala jsem na kojení skoro pořád, takže on by byl nevyspalý a já bych ho přes den takového nesnesla. Teď má dcera pokoj, takže večer ji uspím a odejdu, ale jakmile se probudí na kojení, jdu za ní a často už zůstanu s ní do rána.
Muž nechodí do hospody, ale jednou týdně má pravidelně svůj program večer od 17 do 20 hodin. Na procházky s námi chodí tak 1x za měsíc. Doma 2x za měsíc umyje koupelnu a záchod. -
25.11.2019 13:02S manželem se střídáme. Oba pracujeme sami na sebe. Dcera má 20 měsíců. Kdybychom jeden z nás dělali denně od do jako zaměstnanci, tak taky nebudeme mít moc náladu se starat po prichodu domu o dítě. Čas pro sebe si uděláme, vycházíme si vstříc a když jeden potřebuje klid, prostě ho má. Péče o jedno dítě mi přijde jednodušší než práce,o víc děti to je mazec. S malou stíhám vařit i uklízet, zapojuji ji do všeho maximálně,sice vše dyl trvá, ale nese to své ovoce už nyni v tom, co umí a jak poslouchá oproti vrstevníkům. Deti obecně rady dělají co dospělí, takže hraček u nás je minimum. Do jednoho roku to bylo ale horší. Více jsem se starala já a dite viselo na prsu, závislá ka na mamince.... A babi hlida jednou týdně pár hodin. Během toho ale stejně často vařím nebo uklízím.
