Jak zvládnout stres?
Ahoj, potřebovala bych prosím poradit. Vždycky jsem si se sestrama přála pejska. Vždyť je to přece všechno perfektní, ne? Jezdíte s ním na výlety, chodíte s ním na procházky, cvičitíte s ním, berete ho všude s sebou a je to váš perfektní parťák. Rodiče nám teda přání splnili (ale chtěla ho teda hlavně straší sestra) a pořídili nám vysněné plemeno BŠO (Bílý Švýcaský Ovčák), klasicky z chovatelské stanice s papíry, se špičkovým rodokmenem. Mimochodem nejsme žádné nezkušené malé děti, o výchově toho víme celkem dost. Všechno bylo vlastně v pohodě, ale když ho asi v 5 měsících “zasáhla” puberta, začal štěkat na psy a tahat za nimi. Ne z agrese, ale chtěl si s nimi hrát. Nevím proč, ale až tolik jsme to neřešili, prostě jsme šli od těch ostatních psů pryč. Nějak nás to netrápilo, protože ještě neměl takovou sílu a nebylo to tak intenzivní. Jenže teď se to o hodně zhoršilo a hodně mě to omezuje. Na vycházky chodím já nebo starší sestra. Mně se na ty vycházky ale moc chodit nechce, protože se bojím, že potkáme psa, je to pro mě docela stresující a nepříjemné, když potkáme psa (bydlíme na vesnici, tak se to tak často nestává), protože on prostě štěká, táhne a já se snažím ho udržet, ještě ty lidi na mě koukají jako kdyby je měl můj pes zakousnout (možná to tak vypadá, ale neudělal by to). Já bych strašně moc chtěla, aby mohl jit celou vycházku na volno bez vodítka, já bych se vůbec nestarala, jestli tam jde pes a na ty vycházky bych se těšila. Já ho teda sice občas na volno pustím, když vidím, ze nikdo nejde. Ale když na vycházce neposlouchá (je to hlavně kvůli té pubertě), já jsem z toho akorát špatná a vracím se domů se špatnou náladou. Jsem strašně citlivý člověk a možná si říkáte, že je to strašná blbost, vždyť jenom štěká na psy, jenže vycházky jsou podle mě jednou z nejlepších věcí na tom mít psa, a já z nich mám akorát stres. A někdy jsem z toho tak špatná, že prostě přijdu domů a začnu brečet, když vidím, jak si ostatní vycházky se psy lidi užívají a mají je puštěné na volno. My to teda řešíme - chodíme ke zkušené cvičitelce a nějaké pokroky vidíme a asi to dotáhneme k tomu, aby na ty psy neštěkal, ale nevím, jestli někdy dokážeme, aby mohl jit celou vycházku bez vodítka a to mě opravdu strašně mrzí. Chtěli jsme ho s sebou brát všude s sebou, i na dovolenou do Alp, ale je tam hodně psů, takže bohužel.. Já vím, že je to ohromně dlouhý dotaz a omlouvám se, ale potřebovala jsem si tak trochu vylít srdce, protože mi to docela ovlivňuje život a stresuju se z toho. Možná si říkáte, že řeším blbosti, ale pro mě je to opravdu důležité. Nevíte, jak se mám vypořádat s tím stresem? Jak se z toho tolik nestresovat?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.10.2018 13:08Nejsem teda žádný psí guru, ale já bych spíše řekla, že se potřebuješ naučit být trpělivá.
Píšeš "ke zkušené cvičitelce a nějaké pokroky vidíme a asi to dotáhneme k tomu, aby na ty psy neštěkal,..." - sama tedy vidíš, že pokroky dělá a pomalu se učí. Nehledě na to, že je to ještě štěně. Dítě se taky nenaučí např. hned na nočník nebo se hned samo oblíknout... Musíš prostě vydržet a v každém pokroku vidět ten cíl, ke kterému se blížíte. Musíš to brát tak, že je to taková jeho povaha, podobně jako u lidí a pokud je potřeba změnit nějaký povahový rys, jedná se o celkovou převýchovu a to prostě trvá. Nové návyky chování se musejí zažít a zapamatovat. Zaměř se na to, co se už naučil a v čem je lepší a nepředstavuj si zbytečně tragické scénáře, ale jen to, jak to bude fajn, až to bude umět a budete si to užívat.
Toto bych řekla, že je jedna tvá vlastnost - vidět to černě, pokud s tím nezačneš pracovat, bude se ti to promítat i dále: nikdy si nenajdu přítele, nikdy se to nenaučím, nikdy nebudu mít dobrou práci, nikdy mi nedají dost peněz, nikdy nebudu mít přátele... Musíš se naučit věci vidět optimisticky
Možná se pletu a týká se to opravdu jen pejska, ale pokud se zaměříš na to, naučit se to vidět kladně, uvidíš, že ti to taky bude trvat, stejně jako jemu.
Navíc jsi určitě nečekala, že dostanete hotového pejska, který bude vše zvládat - každý pejsek se musí učit a stále trénovat. -
30.10.2018 21:01
Moje mamka ma maltezaka co steka po větších psech. A řekla bych , ze je důležité, abys i ty byla klidná a nestresovala se dopředu z vycházky. Moje mamka je stresař a stéká ji. Kdyz ji mame na hlidani, tak priteli nesteka nikdy. Me nekdy, a to fakt tehdy, kdyz jsem z něčeho rozhozena anebo zacnu premyslet nad tím jaka ta prochazka bude
Ten pes to vyciti, potrebuje klidnou sebejistou autoritu. -
30.10.2018 13:09Spis jak zvladnout psa... Trochu jste zanedbaly jeho výchovu, takovy pes potrebuje vedení od zacatku. Vycvik mu jen prospeje a rozhodne bych nezustavala u jednoho kurzu. Casem se to zlepsi, jen musite byt se sestrou dusledne.
-
30.10.2018 14:58Ten cvičák je dobrá věc. Ptaly jste se cvičitelky,nebo ji upozornily na to,jaký je problém? Skus ji říct,jak tě to stresuje. Sama mám pejsky dva a vím moc dobře,jaké to je,když poslouchá na slovo a je dobře vychovaný. Jinak tě ten pes ani nebaví. A hlavně,kdo je pro něj pánem? Ty nebo sestra? Měl by mít jen jednoho,co opravdu poslouchá. Je jednoduché psa rozmazlit,ale horší ho pak zvládnout
