Mám kamarády - přitom nemám
Ahoj, poslední dobou dost přemýšlím o tom a trápí mě to, že mám sice dva kamarády ale přitom vlastně nemám. Abych to vysvětlila, tak je to totiž tak, že mám sedm let nejlepšího kamaráda a cca 4 roky nejlepší kamarádku. Jenže jsou to kamarádi, se kterými jdu párkrát do týdne do hospody, na pivo, na pizzu, občas někam do obchodu, nebo jen ven pokecat a to je vše. Kamarádka už má dítě a chlapa, navíc jsem zjistila že mě za zády pomlouvá a ne málokdy...kamarád je sice věrný a fajn, je s ním sranda, ale jak říkám, dá se s ním jít na pivo, pokecat a to je vše, většinou takto strávíme spolu dvě tři hoďky za den a to je vše. Rozumíme si třeba v tom (je to totiž gej), že se oba zajímáme o makeup, módu atd. Ale to je tak všechno. Posledně jsem chtěla jít místo do hospody na kafe do kavárny jelikož mě bolelo v krku a nechtěla jsem studené pivo nebo kofolu, on nechtěl chtěl prostě do hospody, dále se s ním třeba nedá jít do fitka, v létě abychom jeli někam na výlet jsem ho musela s kámoškou dokopavat, nic se s ním moc nedá podnikat. Já bych třeba chtěla do fitka, chtěla bych někam vlakem na výlet, třeba jen na nějaký zámek apod. Abychom něco víc dělali objevovali a měli zážitky. On nic takového nechce, pořád jen hospoda, nebo procházka, nebo večer party. Takže jsem vlastně se svými kamarády nenaplněná, a i když mám dva kámoše tak se často doma nudím, nemám s kým sdílet něco, cestovat, apod. Když vidím fotky jiných lidí jak jezdí každý víkend po hradech zámcích když ted nic moc jiného do zahraničí atd nejde, a prostě se chodí třeba pokaždé jinde do jiné kavárny, restaurace atd bavit, aby prostě měli ty zážitky a tu činnost během týdne pestřejší, tak mi to je prostě líto. Potom casto sedím znuděná doma, mám z toho akorát depku, a pak se často i s kamarádem chytnu že není schopný se domluvit na něčem jiném a něco občas zažít, dělat. Jenže jsem napůl introvert a napůl extrovert a nevím jak si proste najít kamosku co bude trošku spjata duše semnou ? 😃 baví mě nákupy, ráda bych cestovala právě třeba aspoň po Česku, baví mě móda , makeup, chtěla bych s kámoškou chodit někam třeba tančit, cvičit apod. Prostě fakt kámošku, která mě bude i navštěvovat doma, já ji, atd takové ty kámošky co si pořád mají co říct pořád něco plánují a ŽIJOU. Je mi 22 a pak mám pocit že za tento věk nebudu mít moc zážitků a vzpomínek. Vždycky takto žiju a užívám si akorát s nějakým partnerem, ale s vážným vztahem zatím nemám moc štěstí. Vždycky je to spíš o "mileneckém" vztahu, a pak to nějak skončí 😃 🙂
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.9.2020 10:58A co ti brání vyrazit na výlet sama? Seš na ně naštvaná, že nechtějí vyplňovat tvůj volný čas podle tvých představ, to je docela sobecký ne? Existují různé kluby a spolky, které cestují, na fb skupina spolucestovatelé apod. Chceš žít, tak žij.
-
30.9.2020 11:00
Já nevidím nic špatného na tom, že kamarádi mají i jiné zájmy, než jen trávit čas s tebou. Proč by měl chtít kamarád s tebou jít do kavárny, když to třeba nesnáší, nebo jezdit po hradech a zámcích, když je raději doma? Jestli chceš cestovat po různých destinacích, musíš si na to najít spřízněnou duši, která to taky miluje. Ale potom počítej s tím, že to bude zřejmě jen parťačka na turistiku, ale třeba s ní zase nepokecáš o make-upu a jiných věcech. Je normální mít víc kamarádů a s každým společné jen něco. Nepíšeš, jak často se setkáváte, ale dala bych si pozor na tvém místě, abys ty dva nepřesytila tvojí přítomností. Prostě ne každý chce být každý den nebo každý druhý den s tím stejným kamarádem. Já mám dejme tomu 10 kamarádek, všechny už máme děti, vidíme se cca jednou za měsíc nebo i za dva, pokecáme, co je nového a zase se rozloučíme. Ono jako člověk fakt nemá o čem mluvit každý druhý den, když se toho tolik neděje. A jak píše anonymka nade mnou - jsou to pořád kamarádky, když to vyjde, tak se sejdeme, ale ony mají vlastní životy a spousty dalších kamarádek, takže si uvědomuju, že jsem i pro ně jedna z mnoha, stejně jako teď už ony pro mě. A já teda rozlišuju vztah kamarádi vs. přátelé. Od přátel čekám víc než od kamarádů.
-
30.9.2020 21:11
No jak jsem začala číst, tak ti povím.... Nikdo se mnou nikdy netrávil tolik času co oni s tebou🙂
-
30.9.2020 10:33
Asi byses nemela fakt vazat jen na ty dva.. proste se bavit s vice lidma, jit za tema zazitkama a ne za očekáváním ze to bude kamaradstvi jako z filmu. Ja uz zjistila ze neco jako nejlepsi kamarad/ka neexistuje.. vzdycky ti ten druhy muze ublizit. A hlavne to tak proste neni.. kamaradi budou vzdy jen kamaradi - nemuzes cekat ze s tebou bude nekdo denodenne a budete se vzdy na vsem shodovat... Zvlast v tomto veku kdy uz clovek ma asi i jine starosti a zabyva se i jinyma vecma nez jen vysedavani na kafickach a v hospode. Ja mam 26, mam dvoulete dite.. a nemuzu rict ze bych nemela kamaradky, ale asi zadnou nepovazuju jako nejlepsi. Rada s nekym neco podniknu, ale na druhou stranu mam rada i cas straveny s rodinou nebo sama pro sebe.. A taky nemuzu rict ze bychom casto nekam s kamarady jezdili, nekdy se proste neshodneme na cili cesty nebo nemame stejne zajmy. To ale neznamena ze se s nima přestanu bavit.. jen si na nektere veci proste vystacim sama nebo si na to najdu jinou spolecnost.
