Nejlepší čas na mimi
Ahoj,zajímá mě názor okolí, kdy je nejlepší čas na miminko. Je mi 24 a s přítelem (29) plánujeme rodinu. Některé reakce okolí jsou jako proč tak brzo a že si máme ještě užívat. Já se hrozně těším, miluju děti a dle mého názoru se dá spoustu věcí podnikat i s dítětem. Nechci nic uspěchat a připravit tak sebe i přítele o zážitky (i když mě nenapadá nic, o co bychom mohly přijít). Ale nechci taky čekat na první dítě do třiceti a modlit se, aby to šlo bez problémů. Nechci riskovat nějaké potíže s otěhotněním a těhotenstvím. Proto prosím snažilky i maminky a budouci maminky o objektivní názor. Děkuji
Související články v encyklopedii
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
-
Jak si dopomoci k těhotenství
Snažilkovské metody
Přejete si mít miminko? Občas je potřeba tu přírodu trošinku popostrčit. Přečtěte si několik rad, které je při snažení určitě dobré znát.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
23.2.2010 9:25Ahoj, jestliže si miminko přeješ a co je super, přejete si jej oba, tak to pak není co řešit a do miminka jděte!
Je pravda, že je to obrovská změna, ani jsem si nedokázala představit jaká-já si nechtěla užívat typem-zábavy, večírky, doskotéky. S přítelem jsme chodili na vandry, pod širák, sportovali spolu.. děti do toho všeho přeci nějak zapadnou, spoustu věcí se může dělat s nimi, být jim dobrým příkladem....
Nečekala jsem však ten 1. náraz a to ztráty absolutní svobody a prostě musela jsem se smířit s tím, že už nikdy nebudu sama, už nikdy nebudu rozhodovat jen za sebe a být vlastně volná-dělat si co chci, kdy chci, ale musím to vše nějak transformovat- (samozřejmě, že se člověk nakonec uvolní a věci do jisté míry uspořádá, ale zdálo se mi, že se z toho nemůžu dostat-také to hodně záleží na partnerovi-u nás trošku trvalo, než se ty naše role vyrovnaly-ze začátku se mi zdálo, že já jsem ta, která se musela vzdát skoro všeho a partner je ten, co si pořád může dělat, to, co před tím, kdy chce a co chce-...později, když už jsem tak často nekojila, jsem se domluvili, že si pravidelně udělá čas, abych i já měla občas pocit té volnosti a odpočinula si a je to super-stačí i 1* týdně..).
Musela jsem se vyrovnat i s tím, že se ted´zrovna nemůžu najíst, i když mám hlad, že teď zrovna nemůžu spát, i když jsem unavená, že musím na WC za doprovodu a nebo podstoupit ryziko, že "ohluchnu".
1. dítě jsem měla ve 23 letech, druhé, moc chtěné v 25ti a ted´ čekám své plánovaně 3. dítě bude mi 29. Manžel je naštěstí vstřícný a na tom jediném mi záleží. Hlavně vůči rodině nebylo snadné prosadit naše rodiné plánovaní, navíc máme doma klučíka i holku, tak to 3. je pro mnohé už tak trochu nadplán, s kterým se ale musí vyrovnat, protože mi si za svým stojíme...
Je pravda, že s dětma si alespoń na čas musí člověk některé věci odpustit a hledat jiné aktivity nebo pozměnit ty stávající-jakoby přibrzdit s ohledem na stáří dětí. Ale cokoli podniknem s dětma je sice na jednu stranu náročné-nebo-li náročnější, než bez dětí, na druhou stranu člověk s nima vidí svět jinýma očima, sdílí se o zážitky a dostane se tam, kam by se bez dětí nedostal. Spoustu věcí se také naučí-asi nejvíc sám o sobě a nejvíc právě díky dětem. Prostě mi nepřijde, že o něco přicházíme, naopak, že získáváme... -
22.2.2010 22:10Mně je 21 a nemůžu se dočkat až budeme moct otěhotnět. Pořád studuji, nicméně jsem ochotná dostudovat i dálkově a kariéru začít až po dětech, jak moc mimi chci. Takže já jsem oproti tobě ještě docela extrém. Je pravda, že záleží jen na tobě (a příteli), jak se rozhodneš a okolí by to mělo respektovat. Každopádně jsem ráda, že je ještě někdo další takovej jako já a že je nás dokonce víc (viz janule 27 i seryl).
-
22.2.2010 20:39Ahojky,
nikdo ti nemůže zasahovat do rozhodnutí, kdy mít a nemít děti. Oni ti je vychovávat nebudou, takže pokud se na to oba cítíte, tak se nenech okolím odradit a dej na hlas svého srdce. Já měla první mímo ve 23 a neměnila bych, teď mi je 28 a chceme druhý. Moje kamarádka má 3 děti, je o rok mladší, to jen tak pro příklad. Máš pravdu, že s dětmi se dá dělat vše, dneska není problém jet s malým dítětem na dovču, ne nikam daleko do exotických zemí, ale třeba Řecko, Itálie a tak bezproblémů zvládnou. Čím budě dítě starší, tím víc ho můžete zapojovat do různých akcí.
Přeji tedy mnoho štěstí při rozhodování
-
23.2.2010 7:28Ahojky, já čekám svoje první, bude mi 26 a miminko jsem moc chtěla a to ani s přítelem nejsme spolu roky... ale prostě jsem cítila že je ta pravá chvíle, pravý čas a věděla jsem že to chce i on.. a za 4měsíce se povedlo.. a teď za měsíc už se snad vyklube na svět
. Můžu ti říct že na nikoho ale vůbec na nikoho neber ohled, protože lidi závidí a jsou nepřejícní.. a to někdy i ti nejbližší 
.. nemusí to tak být samozřejmě ale kdybych se měla ohlížet na každého názor tak nejsem těhotná asi nikdy a ani nemám před svatbou... no prostě když se na to cítíte tak jděte do toho.. taky jsme si říkali nač čekat, bude nás o jednoho víc o to bude víc srandy .. a vidíš to jak mi to vyšlo, čekám dokonce chlapečka kterého jsem tak moc chtěla i tatínek, je to tak krásný (je teda pravda že teď když si přijdu jak hroch si říkám co mě to napadlo ale to je jen z toho že jsem už unavená a ke konci je to celkem náročné... to poznáš )).
Tak ti přeju aby to šlo a vyšlo
, když člověk chce a je si jistý tak to jde.. je to totiž taky trochu v hlavě .. neříká že jen v hlavě aby se toho někdo nechytl, samozřejmě přeju všem aby to vyšlo . -
23.2.2010 11:23
Me je 25let a manzel ma 36let,oba jsme se citili na miminko,mame ted 3letou cacorku a snazime se o dalsi.
Pokud citis ze miminko chces tak sup do toho,je to nejkrasnejsi role v zivote.A na nazory neber ohledy,nevsimej si jich -
23.2.2010 19:54Jo jo goldenko souhlasím.Já jsem čekala až bude chtít manžel a teď ve svých 34 letech mám problémy s otehotněním.Už bych na nikoho nedala a šla do toho.
-
23.2.2010 8:07
Moc děkuju všem za podporu. Udělaly jste mi velkou radost. Snad to rodina vezme dobře až to přijde. Asi by mi to bylo lito, kdyby měli pořád stejné řeči, že jsem si ještě nic neužila. Opravdu jste mi dodaly lepší náladu a máte pravdu. Díky. S.
-
24.2.2010 14:28
Ahoj mě je 20 a příteli 24. O mimi se pokoušíme a vůbec nám nepřipadá že je to brzo. Milujem se jsme finančně zabezpečení a o mimi se určo postarat dokážem. A že by nám nějak překáželo v běžném životě to nás ani nenapadlo. Jsem připravení na to dát mu vše co budeme moct hlavně lásku a tu si myslím dokáží dát dítěti rodiče v jakémkoli věku teda pokud o dítě stojí...
-
23.2.2010 9:41Seryl, popravdě, řeči o tom, že si máš ještě užít, já neberu. Prostě přijde doba, kdy žena začne být připravená na dítě a u někoho je to ve 30, u někoho v 21 letech. Vidím to teď na sobě i na kamarádkách. Jasně, že je potřeba počítat s obrovskou změnou, mimi není sranda, ale nemůžeš se řídit pocity jiných. Pokud jste na to ty i přítel připraveni, jděte do toho - kdybys to odkládala na později, jen kvůli řečem o ztrátě zábavy (kterou si podle mě v touze po dítěti ani neužiješ), mohla bys litovat.
-
12.4.2010 9:09Teda musím říct, že se to tady hezky čte. U nás to bylo trochu obráceně, mě je 25, přítelovi stejně a ten už min. 2 roky touží po mimi, tak hlavně doufám, že mu to vydrží i po narození a pořád si tak nějak nedovedu představit, co v září doma nastane, ale doufám, že to všechno zvládneme a že to nějak zkloubím vše dohromady a že se nám pořadí i dál udržet naše výlety s mimi.
-
13.8.2010 13:01
ahojki,ty i přítel jste úplně ve stejném věku jako já a můj manžel
) . POdle mě pokud to tak cítíš s miminko chcete oba dva neváhejte a to co říkají ostatní na to kašlete. Myslím si,že na to oba máte ten nejlepší věk jaký můžete mít. )) -
23.2.2010 10:21
Ahoj. Já souhlasím s ostatníma. Pokud se na mimi cítíš, tak do toho běž. Já mám doma dvě krásné princezny 8 a 6 let a taky mi bylo 25 když se starší narodila. Teď se snažíme druhým měsícem o třetí, tak uvidíme. A můžu jen potvrdit, že s dětma se dá podniknout opravdu hodně věcí. Už jen třeba kolem kola - dětské vozíky, nebo tábory pro rodiny, je plno mateřských center, kam se dá jít. Je toho spoustu.
U nás to taky bylo dost dlouho o tom, že většina věcí byla na mě a manžel nic, ale dohodli jsme se, že jeden víkend je můj a bylo. Teď když jsou holky už větší, víc si je manžel užívá a vrací se do klukovských let - autíčka, vláčky. Nedovedu si představit, že bych neměla svoji rodinu. -
23.2.2010 13:54
mě je 23, o mimčo se snažíme rok, manželovi 31 a začínám mít pocit že nám asi ujel vlak. Chtěli jsme děti brzo, ale tlak okolí a nutnost vzdělání nás donutila to oddálit a teď lituji, že jsem se tenkrát nevykašlala na všechny chytrý rady od rodiny a nešla do mimča hned, bylo mi tenkrát 19. takže já jsem pro se snažit jakmile člověk chce a nedat na druhý
