Potrat
Jaký je váš názor?Před shlédnutím videa jsem byla pro ted už ne za jakýkoliv okolností...
Chápu potrat když je miminko nemocné a při znásilnění ale zbytek ne když kolem sebe koukám jak holky kolem mě mrhají lidským životem.Je mi z toho zle.Je takoví problém sehnat rodinu která si miminko přeje domluvit se donosit ho a dát někomu který se o něj postará(v případě mladé pipiny která si neumí dát pozor)děkuju všem zůčastněným vaše názory mi otevřeli oči 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.5.2010 19:33
Dobrý den,
chápeme, že je to ožehavé téma, ale slušné vyjadřování snad není takový problém, a tak Vás o něj prosíme.
Děkujeme za pochopení.
Daniela
Administrátor WomenZone.cz -
9.5.2010 13:50Mít dítě je dar!
-
9.5.2010 21:11
Dobrý den, dovolím se zapojit do diskuze se svou zkušeností a svým názorem:
(Na přiložené video jsem se nedívala.)
Bavíme se tu na téma - nebo mi to aspoň tak vyznívá - "Jste pro potrat?" Myslím ale, že bychom to možná mohli rozložit do několika podotázek, které mě v souvislosti s tímto napadají:
1. Je průběh potratu "hnusný"?
2. Je potrat etický?
3. Má být potrat legální?
Vezmu to odzadu:
3. Myslím si, že zákon by rozhodně potrat umožňovat měl, otázkou je za jakých okolností. Předejde se tím zbytečným tragédiím, pokud se ženy donucené okolnostmi nebo třeba "jen" lehkovážné snaží zbavit nechtěného dítěte samy.
2. Etičnost potratu také není jednoznačná věc a nejen každý jedinec ale i každá společnost to vidí a řeší jinak.
1. Průběh potratu hnusný být nemusí, pokud je veden odborně a lidsky.
A teď jeden konkrétní případ, můj osobní.
Na potratu jsem byla. Před 6 měsíci. Miminko bylo chtěné, ale vážně nemocné. Byla jsem na něm ve 30tt. Průběh byl takový, že nejdříve doktoři skrze pupečník mojí holčičce píchli silnou dávku morfinu, která ji uspala, a pak něco, co způsobilo srdeční zástavu. Následně u mě vyvolali porod a já jsem přirozenou cestou děťátko porodila.
Tolik fakta, teď něco do diskuze.
Naše holčička byla postižena vážnou vývojovou vadou mozku, která se nedala odhalit v dřívějším stádiu těhotenství. Pokud by se s touto vadou narodila, měla by vážné potíže s přijímáním potravy, těžkou epilepsii, intelektuální vývoj na úrovni nejvýše 5 měsíčního kojence. Nicméně za lékařské asistence by zřejmě nějakou dobu žít mohla. Jak dlouho, nikdo neví.
Byla nám nabídnuta interrupce. My jsme ji přijali. Nedokázali jsme si vzít na svědomí takové utrpení. Z lásky k našemu dítěti jsme jej nenechali žít.
Lékařská etika se v postoji k těmto případům liší. Jak stanovit termín, do kdy je možné potraty provádět? Kdy vlastně začíná lidský život? Protože ten je jako takový podle Základní listiny lidských práv a svobod nedotknutelný.
V České republice je potraty ze zdravotních důvodů možné provádět do 28tt, kterýžto termín je považován za hranici, odkdy je dítě schopné přežít mimo tělo matky. Já žiju ve Francii a podle místních zákonů, je člověk považován za člověka v okamžiku narození a lékařská etika a tedy i zákon umožňuje potraty až do porodu. Čili pokud by u mě v době mezi rozhodnutím pro potrat a nástupem do nemocnice nastal samovolný předčasný porod a dítě by ze mě vyšlo živé, už by jej lékaři měli povinnost zachraňovat.
Nesoudím, který přístup je lepší. Ale jsem ráda, že jsme měli tuto možnost a nemuseli jsme naši dcerušku nechat zápasit o život a vědět, že tuto bitvu dříve či později stejně prohraje.
A okolnosti potratu mohou být velice humánní. Před "zákrokem" nám vše podrobně vysvětlili, na co se nás budou ptát, co můžem ohledně našeho dítěte udělat. Měli jsme možnost miminko po porodu vidět, vzít si ji do náruče, dát jí jméno a nechat ji zapsat na matriku, uspořádat pohřeb. Udělat si fotky, obléct ji. Důstojně se s ní rozloučit.
Pokud se někdo rozhodne z určitých důvodů ukončit život svého nenarozeného dítěte, a zákon země, ve které žije mu to umožňuje, měl by mít podle mého názoru možnost to provést důstojně.
Jestli na něco takového "má právo", na to ať si odpoví každý sám, dle svého svědomí.
"Podle sebe soudím tebe" je dost krátkozraké a je hodně jednoduché odsuzovat či dokonce sprostě nadávat někomu jinému, aniž bychom znali všechny okolnosti.
Ano, mít dítě je dar. Ale jen pro toho, kdo po dítěti touží. Žena se matkou nerodí, žena se matkou stává. Někdo dřív, někdo později, někdo vůbec, i to existuje.
Dnešní společnost už neřídí církevní dogmata a je, myslím, v pořádku, aby si o sobě každý rozhodoval podle svého svědomí a v rámci zákonných možností. -
12.5.2010 15:02
Vyjmuto z diskuze Partner při prohlídce:
píše petulinkaa13.
Myslím, že se to sem hodí, PRVOSENKO..
Holky mají pravdu,vubec neres to jak se doktori tváří,je to tvoje a vec a melo by to tak být,aby sel přítel s tebou,já zatim teda tehotná nejsem (10.mesicu bez uspechu) ale jestli se vubec nekdy dočkam,tak chci manžela u ultrazvuku a muzu ti i rcit,ze jak jsem na gynde kazdy mesic,nekdy i 2x do mesice už rok,tak skoro pokazdy sel manžel semnou a to jen na kontroly ( myslim jako nee dovnitr k doktorovi,ale cekal na me v cekárne)...a chlapi u nas v ordinaci jsou s zenskými,dokonce jedna zrejme zjistila,ze je tehotna,uz tedy meli vetsi holku jednu a doktor vyzval z cekárny toho jejího mažela dovnitr,aby se sel podivat na ultrazvuk) takže muj doktor to rád uvítává... )
12.5.2010 9:19:42Odpověděla: petulinkaa13 -
8.5.2010 21:38Já si myslím, že je trošičku pošahané sem dávat takové odkazy. Když se někdo z nás bude chtít podívat na potrat, najde si to sám a nemusí mu to nikdo strkat pod nos.
-
8.5.2010 23:16Já osobně nejsem zastánce zákazu potratů (podle mě to nic neřeší), na druhou stranu je to ale věc, která se nedá jen tak dobýt. Není to lecjaký zákrok, ale ukončení již začínajícího života. Je samozřejmě otázkou, kdy život začíná (zda již od chvíle, kdy se vajíčko začne dělit či až od chvíle, kdy bije srdíčko), osobně bych však na potrat jít nemohla.Mnoho lidí se nechrání a jít na potrat jim přijde jako nejjednodušší řešení - tomu já nerozumím. Myslím ale, že pokud by se potraty zakázaly, akorát by se dělali nelegálně a nebezpečně (viz Polsko a "potratová turistika").
-
9.5.2010 9:34
Muj nazor je takovy, ze nez by dite melo byt nechtene a rodice se o neho nemohli postarat, tak at radeji neni. Podivejte se kolik deti je v kojeneckych ustavech a pritom maji i nekdy oba rodice, ti jen se o ne nechteji starat...Ja bych nikdy na potrat nesla, ale souhlasim s tim, aby se kazda zena mohla o svem tele rozhodnout sama.
-
9.5.2010 12:45
Já jsem miniinterupi podstoupila v 16ti letech a nelituju a ani nikdy NEBUDU! protoze kdyz to vidim kolem sebe ta holky v 16ti co si nechají díte,tak to nechápu,já chtela dodelat skolu,zacit pracovat,koupit byt,vdat se a to vsechno se mi splnilo...ale s ditetem?? to by bylo SAKRA tezky nebo i nemozny!!! takze bych se tenkrát nerozhodovala jen kvuli tomu jak to provádí...a podle me,to je hlavne nesmysl!!
-
9.5.2010 14:52reaguju na příspěvek "Mít dítě je dar" to určitě ano, ale jak už tu bylo řečeno, když je nechtěné, nebo v nevhodnou dobu tak by si každý měl rozhodnout. Ještě studuji a nedávno u nás před školou přijeli aktivisti a rozestavěli plakáty a potraty přirovnávali k masovému vyhlazování Hitlerem nebo k dalším věcem. Paradoxně tam byli samý chlapi a ani jedna ženská.... I když sem to video viděla, tak si myslím že tohle je rozhodnutí každého a zákaz potratů tu vážně na místě není. Co třeba má dělat holčina která je znásilněná? Nebo něco podobného? Každý by měl mít volbu. Ano to dítě ji sice nemá, ale v tu chvíli to ještě ani dítě neni... myslím si že ty záběry jsou nějak zincenované, sice se v tomhle moc nevyznám, ale v měsíci a půl nemůže být "natolik" vyvinuté nebo snad ano?
-
10.7.2010 2:03Tohle jsem psala do jedné diskuze - že jsem totálně proti interrupci! Chápu, když je to ze znásilnění, když je žena v určitém věku, nebo když se ta dotyčná dozví, že to malé bude postížené nebo tak něco.
Ale aby přišla 16 ti letá holka, spí s kdekým, neví co to je antikoncepce, zjistí, že je těhotná, pomalu neví s kterým to má a jako jediné řešení vidí potrat.. Proč? Škola se dá dodělat kdykoliv jindy, dítě ti nikdy život nezkazí! -
8.5.2010 21:53No tak "Anonymní uživatelka" sem ty videa umístila právě proto, aby rozpoutala diskuzi. Řekla bych, že tahle záležitost je na každé ženě. A rozhodně jsme ráda, že je nám tato možnost svobodné volby dána. Nyní jsou lékaři na takové úrovni, že je tento nepříjemný zákrok takřka bez rizika. Byla jsem na potratu (z několika důvodů, ovšem určitě jednu z největších vah měl ten ekonomický - co můžou dva studenti, kterým zbývá rok studia nabídnou malému miminku, když nemají ani pořádné bydlení a nejsou zapracovaní?) a můžu říct, že fyzicky to nebolí (tedy první MS po šestinedělí ano, ale dá se to zvládnout). Horší je to s psychickou stránkou. Měla jsem a ještě trochu mám postinterrupční syndrom a řekla bych, že to je otázka, která by se spíše měla řešit. Ne možnost jít na interrupci, ale to, jak ženě pomoci, aby se s tím vyrovnala. O tom se moc nemluví, moc se o tom neví - jsou instituce, které nabízejí pomoc, ale je jich velmi málo a neví se nich.
-
9.5.2010 16:26
Osobně si myslím, že potrat by neměl být tak všední záležitostí, jako je dnes. Samozřejmě-sem tam je to nutné, ale někteří té možnosti využívají ve zlém.
Neházím lidi do jednoho pytle, ale někteří po potratu nemohou mít další dítě, pak tu píšou co dělat a tak, a svou chybu si uvědomí až když je pozdě.
Lidi jsou někdy nezodpovědní, nedovedou zvážit pro a proti a nebo si něco "pouze" neuvědomí
