Rodiče mě berou jako malé dítě...
Ahoj všem, táhne se mi zachvíli na 16 let - mám celý život před sebou a není kde spěchat. Jenže rodiče no konkrétně táta spíš, ale spadá to trochu na mámu...
Začnu tátou - každodenní lození mi do pokoje
Př. Ležím na poschoďové mi lůžku a jsem na mobilu, přijde táta opře se mi o lůžko a mluví na mě dětinsky úplně.. když ho ignoruju, tak mi začne sahat pod peřinu a štípat mě a nevím co všechno a když mu řeknu, aby toho nechal, že mi to vadí a chová se jak 6-leté dítě, tak to po mě zopakuje a dělá to zas.. v pokoji se nemůžu skoro vůbec převlékat - pořád mi tam chodí a mě to úplně leze na nervy, že nemám ani trochu soukromí a to už nemluvím ani o sebeuspokojování když nemám soukromí(nedělám vůbec). U oběda zamnou chodí a posouvá mi talíř a dělá mi u oběda kraviny místo toho, aby mě nechal v klidu najíst a přijde mu to strašně vtipné.. Když jdu do školy nebo kdekoliv, tak musí na mě z balkónu hulákat pozdravy a kočičko... Jak jdu od někuď, tak mě opět vyhlíží a jak dojdu domů, tak mě začne otravovat a rypat do mě jak do 7-letého dečka a nebo když sedím, tak mě začne kousat a to je úplně nechutný. O klukách ani nemluvím... slyším pořád, že mám na to dost času, že si mě pohlídá, že to bude střílet, jednou jak jsem si psala se svým klukem, tak se nad mě nenápadně nahnul četl si co píšu a pak odešel naštvaný s zuřivým hlasem ,, počkej až přijdeš domů, to si vyřeším s tebou" no a bála jsem se pak přijít domů, takže jsem pak byla u bráchy a ten mě musel doprovázet domu a bylo už 10 večer. Mám kluka 1 rok a 3 měsíce a ví to jenom mamka a trochu taťka, ale spíš zapomněl už. Já nejsem nějaká fetka, nekouřím, nepiju a na zábavy nechodím, protože ani nemůžu(napíšu pak).
Mamka - Ta to s klukama pochopila a dědinsky se ke ani tak nechová, ale jak je řeč o tom, že jdu ven... Tak ona ,,kam jdeš, s kým jdeš, kdy se vrátíš domů" a to je tak každý den dokola a kolikrát jsem jí říkalax že jdu ven s kámoškou a ona ,,s jakou?"a mě to prostě vadí jak mi leze, no víte kam.... Má strach to ano, ale někdy fakt přehání.. váže se k tomu taková storka : byla jsem za kámoškou do vedlejšího města kde mě rodiče v pohodě pouští.. no a byla sobota k večeru, tak blbě jely busy no skoro nic, tak mi nabídla kámoška, že bych mohla u ní přespat.. zavolala jsem mámě a ta začala úplně vyšilovat jako by mě někdo zabil, že neexistuje, že má strach.. abych čekala klidně i do půlnoci na autobus, ale hlavně, abych byla doma, přitom se mi mohlo, tak pozdě večer něco stát cestou domu a kdybych přespala u kámošky, tak bych byla v bezpečí.. prý jsem malá na to, abych někde spala a má velký strach. Jenže já se dokážu o sebe postarat, vím co je špatně a co dobře, co mi vyhovuje a co ne, jsem rozumná holka, promýšlím si věci 2x a než něco udělám to také. Nejsem vůbec problémová, nikdy jsem neměla něco s policií ani se sociálkou, chování mám na jedničku.
Teď k těm zábavám..
Strašně bych chtěla na nějakou párty někde do klubu.. je to od 15-ti let a moje kámošky, tam už chodí taky a rodiče je pouští.. přitom já tam nejdu za nějakým účelem se opít, poprcat, pofetovat, to by mě ani nenapadlo, hnusí se mi to a navíc bavit se dá bez těchto sračiček. Chci, tam jít za zábavou, hudbou, tancem a tou atmosférou. Vím, že by se mi mohlo něco stát, ale nešla bych tam sama, a navíc v každé klubovně je ochranka.. mamka a taťka je, ale proti, že se bojí abych domů nepřišla s bubnem, ale tak blbá a prase nejsem, abych tam prcala s nějakýma random typkama a ještě k tomu na ostro, fuj. 
D Takže asi tak.....
Ani mě nenechají byt déle venku... Nepustí mě na nějaký výlet blbý, takže sedím doma a nudím se na mobilu místo toho, abych byla někde a užívala si - "super, výborně" *potlesk*.
Kluka nemůžu si domů dovést ani představit, hlavně kvůli taťky, protože by ho vyhodil nebo by s ním něco udělal. Mrzí mě jak vidím, že kámošky si v pohodě vodí domů své kluky - strašně mě to štve, že já nemůžu. Přitom ten můj kluk je úplný slusňák, žádnej úchyl ani nic podobného... Nosí mi dárky, pravidelně zamnou jezdí, protože jsme od sebe 17km. Nechápu nic a úplně mě všechno deptá 
Navíc si táta vylívá zlost na mě i mamce dokonce.
Hodněkrát po mě řval i když jsem nic neudělala, že jsem malý parchant atd... Tak jsem se totálně rozbrečela, protože jsem byla fakt na dně a úplně nastavaná, že jsem říkala už nwm, co a měla jsem chuť někam odejít ven, protože to se dělo skoro furt a chtěla jsem se i stěhovat pomalu, protože jsem to nedávala psychicky.
Související články v encyklopedii
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
18.3.2018 12:25
Řeknu ti něco, k čemu si asi každý z nás musí dojít sám. Je to nedávno co mi bylo jako tobě a taťka je stejný vtipálek. Věř mi jak mě to nervovalo. Nedávno onemocněl a přešlo ho to. Ani si nedokážeš představit jak to co tě tak příšerně otravovalo ti najednou bude chybět. Jak najednou začneš sama chodit a pošťuchovat, vtipkovat, štípat a tak. Najednou ti dojde jak moc dobře to s tebou myslel. A když se podíváš právě na ty jiné rodiny. Až teď když jsme všichni dospělejší a mluvíme spolu na vysoké mi dochází jaké jsem měla štěstí na rodiče. Právě to, že se o tebe strachují tím ti nejvíc dávají najevo, že jim nejsi volná. Mám několik kamarádek i kamarádů, kterým jsem záviděla, jak se mohli toulat a chodit po klubech a víš ty co? Oni mi závidí to jak místo lítání po klubech mě brali rodiče na dovolené, výlety, procházky, hráli semnou hry a celkově dávali mi svůj čas. Ostatní to třeba měli tak, že rodiče přišli hodili jim prachy na stůl a na ty kamarády kašlali. A co se týká klubu je to o bezpečí. Taky jsem nesměla nikam chodit jednou mě pustili a věř mi od té doby jsem otrávená. Už jsem porovnávala i s kluby za hranicemi. A jde hodně o to, jaké místo to je. U nás ve městě a je to celkem opravdu velké město je 12 klubů a pouze u jednoho z nich vím, že tam můžu jít. Nejde tedy o to, že ty jsi nezodpovědná, ale za ty lidi okolo se nikdo nezaručí. Na svou první návštěvu klubu pamatuji do teď. Vítězství říkala jsem si, bylo mi 17 a čekala mě první návštěva klubu. Namalovat hezky obléknout a vyrazit ven, tak jsem se těšila na hudbu a všechno. Výsledek všichni okolo mě byli směsicí opilců, huličů, feťáků, úchylů a romští a ukrajinští spoluobčané. Pocit z hudby super, ale věř mi když jsem absolvovala cestu na toalety, kde souložila jedna dvojice v otevřené kabince a druhou slečnu "nabíjel" jeden borec na umyvadle, byla jsem znechucená. Jinak když mluvíš o ochrance ta bohužel z mé zkušenosti v českých klubech funguje tak, že když se někdo pere vyhodí buď oba ven a nebo toho, který není jejich kamarád a nebo nezaplatí a to i v případě, že ti někdo mlátí kamaráda, který nic neudělal, jen přišel někomu nesympatický. Občas také ochranka před tím fetem zavírá oči. V cizině je to jiné když jdeš do lepšího klubu žádná taková "špína" se tam nedostane. Ale tohle všechno si člověk musí zažít aby to pochopil. Já třeba když se chci bavit, chodím raději na koncerty a nebo jedu za hranice protože jinak se to nedá vydržet. Dobrovolně už by mě do těch klubů nikdo nedostal. Můj taťka nemohl snést ani přítele kterého jsem měla rok a půl. Zvykl si až když zjistil, že mě neopustil i přes mé těžké zranění. Tři týdny za mnou chodil do nemocnice pak mě půl roku vozil na vozíku a učil mě znovu chodit. Od té doby je pro mého otce prostě borec a táta ho bere. Je důležité, aby tatínkové pochopili, že jsme odpovědné, ale vždy jsme jejich princezny a víš na holku být spolehnutí může, ale co ten kluk a to je to, co tatínky odrazuje. Navíc, kdyby byl chlapec co k čemu, koupí kytku a přijde k vám i neohlášeně a bude riskovat, že dostane po čuni. Protože tím se prokáže jako chlap.
-
19.3.2018 12:35Ahoj, chování tvého tatky určitě není na místě. Popros ho, jestli by mohl klepat, než do tvého pokoje vstoupí, že nechceš, aby tě viděl nahou při prevlekani a chceš mít soukromí. Pokud by toto nezabralo, chodila bych se prevlekat do koupelny a tam se zamkla. S tim lehtanim a stipanim bych mu řekla, že si to neprejes, že to v tvém věku hraničí s osahavaním. Jinak je na taťkovi vidět, že tě má moc rád a že jsi pro něj jeho princezna, nedokáže tě ještě vidět jako skoro dospělou a od toho se odvíjí i jeho názor na kluky. S tím se bude muset časem vyrovnat on sám.
Co se týče mamky, tak tu chápu. Když se domluvíme, že jedeš na návštěvu ke kamarádce, tak máš mít zjištěno, jak to jede zpet a ne večer vymýšlet, že nemohu přijet. To není zodpovědné chování. A myslím, že tohle mamku naštvalo a její reakce byla trochu přehnaná.
A co se týče zábav, poustela bych jen pokud by byla ve vztahu vzájemná důvěra a tu vypadá, že nemáte. A tu je třeba budovat oboustranne, ne jen říct oni mi nevěří, ať na tom pracují, musí mít důvod ti věřit. To, že nemáš žádné problémy se socialkou a policií je chvályhodné, ale to nemá 90% mladých v tvém věku a o celkovém chování to moc nevypovídá.
Na tvém místě bych začala víc pracovat na vztahu s rodiči, šla si za nimi občas popovídat, víc jim pomáhala, nesedela jen na mobilu. Myslím, že toto může otevřít hodně oči taťkovi, když tě líp pozná a zjistí, že ti fakt už není 7,8. -
18.3.2018 7:43Ahoj, za mě teda, píšeš úplně jak kdybych mluvila se svou odmiletou dcerou. Promiň, ale podle mě ještě dite jsi. Je ti 15 let, rodiče za tebe mají odpovědnost a opravdu se o tebe boji. To co jsi napsala o tatkovi je fakt úsměvné, štípání, dělání “naschalu”.. podívej, možná te te tím chce odvézt od toho mobilu, o kterém píšeš, jako by si ho nedala z ruky. A ohledně kluka? Nevím jak to mas, píšeš to moc obecně, ale pokud bys před mamkou neměla tajnosti, o svém klukovi mluvila, možná by ti i dovolila ho k vám domu vzít, a před tatkou by si to obhájila. Spis mi z toho co si napsala přijde, ze jim nerikas žádné duvernosti a oni ti možná i z toho důvodu ještě tolik nevěří a nikam te moc nepouští. Je ti 15, měla bys mluvit a mluvit, hlavně teď asi s mamkou..
důvěru si neziskas tím, ze si budeš jen myslet,...
