Byli jsme na vyšetření: Jiné vyšetření
3.10. 10:00 | Milan
A jak vyšetření dopadlo?
V pátek jsme byli na kontrole na neurologii. Pan doktor se ptal, jestli už se Milda přetáčí na bok. Tak jsem řekla, že válí sudy, kleká si a péruje. Což mu Milda i předvedl. Tak doktor kulil oči a pochválil ho, jak je šikovný. Na rehabilitace už chodit nemusíme a na kontrolu také ne. Jen kdyby prý do 9. měsíce neměl snahu lézt a do 11. měsíce si nezačal stoupat, tak se máme zase objednat. Na rehabilitacích mi bylo řečeno, že to nemáme tolik hrotit, že kdyby nezačal lézt do 10. měsíce, tak se teprve máme ozvat. Ale že si nemyslí, že by to byl zrovna náš případ. Na to jak byl Milda dřív spíše lenošný pohodář, tak se už rozjel a začíná být docela aktivní.
05.10.2014 21:07:46
Úplně mě to rozbrečelo
Budu vám moc moc držet palečky, ať to tentokrát vyjde! Taky si často říkám, proč se někomu nedaří a jiným to jde raz dva, je to nespravedlivý a už proto si říkám, že prostě nic neexistuje mezi nebem a zemí, žádný bůh, protože tohle si nikdo nezaslouží, aby se mu nedařilo mimčo, když si ho tolik přeje. Všem snažilkám bych to mimčo strašně moc přála a o to víc, když jim to dlouho nejde a jsem moc ráda, když se pak konečně zadaří. Věřím, že i vám se zadaří a nakonec budete mít tu vytouženou velkou rodinu 
Je to smutné a dojalo mě to
Ale úplně stejné otázky jsem si dávala taky. Proč zrovna my. Byl to rok co jsme se snažili o mimi tak můj šel na spermio. Zjistili mu, že má pomalejší spermie a bylo nám doporučeno ivf. Brečela jsem, nevěděla jsem co a jak dál bude. Nakonec jsme se rozhodli jít do car, tam nám řekli že to spermio není zase tak hrozné všechny výsledky ok. Podstoupili jsme iui a nic, zase se nezadařilo a já se zhroutila. O dva dny později jsem si řekla dost takhle by to dál nešlo. Přestala jsem řešit ovu i bt a začala si užívat společné chvilky s manželem. A hups další ms nepřišla. Po roce a půl snažení pozitivní test.
Vím, že blbě se poslouchá nesmíš na to myslet atd. Ale teď věřím, že na tom nějaká pravda bude. Zkuste si zajet na nějakou dovolenou prostě vypnout mozek. Pokud jsou výsledky všechny ok tak se zadařit musí a tomu věřte. A po laparce to máte teď krásně pohnojené, tak držím palečky, aby to vyšlo
Moc držím palce, ono to vyjde!!! Já jsem otěhotněla přirozeně po návštěvě caru, kde jsme se rozhodli pro IVF
Ono i ten pocit, že ted nám někdo pomůže, nastartuje k pozitivnímu myšlení a vyjde to 
A víš co, možná to slyšíš často, ale jsi mladá a věk ti rozhodně dává ty nejlepší naděje mít děti, klidně i pět
Tak hlavu vzhůru, třeba nebude potřeba hned IVF.
V To doufám....|Ráda bych počala přirozeně....
Nechci do toho moc zasahovat 
Vím, jak se cítíš, taky jsme čekali přes dva roky, dvakrát šel manžel na spermiogram, kterej nedopadl nijak zvlášť, já na hormonální profil, jednou jsme podstoupili iui, začala jsem cvičit mojzisovku pod vedením zkušené fyzioterapeutky, už se šla objednat na laparku a prskho, najednou jsem byla v tom. Co pomohlo? Jak uz psala machu, na všechno se vys.... vím, že se to snadno radi a hůř dělá. Ale... jde to! Mně tehdy pomohlo to, že kamoska měla dost velké problémy v těhu a tak jsem se soustředila na to, jak jí pomoci, povzbudit, a na svoje snažení se tolik nesoustředila. Navíc ten měsíc jsem ten problém svěřila do rukou odborníků a tím jako by ze mě spadlo břímě odpovědnosti za početí. A do třetice, jsem ten měsíc zkusila myslet pozitivně. Tentokrát se to povede. A povedlo! Pravda, bazalku a ovulační testy jsem si ten měsíc taky dělala, ale už nepreslapovala nedočkavě v zoufalé snaze spočítat, kdy na to skočit, atd. Takže doporučuji fakt se snažit myslet pozitivně, tolik to nehrotit, zahodit tehotenske testy, vykašlat se na honění nějakých duchu před termínem ms a ono to klapne, uvidíš! Přeju hodně štěstí.
tak určitě v tom nejsi sama
to mi někdy pomáhá...já se taky potácím na podobném zcestí...mám za sebou též laparo, po ní doporučeno snažení, od půlky ledna se snažíme...jedno biochemko, jeden zamklý potrat a teď mezidobí mezi dalším snažením...9 měsíců bez kýženého výsledku...dále další vyšetření...pořád doufám a věřím, že tentokrát miminko donosím...pokud se zase stane něco zlého, jdeme do caru a nejspíš ivf...no ale to je snad ještě daleko...
furt si myslím, že zlo bylo vyčerpáno a že se nám do Vánoc zadaří...
Holky,moc Vám všem děkuji za příspěvky, děkuji těm,které to chytlo za srdce, i těm, kteří se nachází ve stejné nebo podobné situaci jako My, je dobré vědět, že na to žádná z nás není sama, a že je na světě někdo, kdo touží a strádá stejně jako vy
Příběh co mi vpustil slzy do očí.Moc krásně napsáno a poznávám v tom i kousek svého života. Držím pěsti,co nosí štěstí.Jsem třetí den po IUI,tak že moc moc doufám ne jen za sebe,ale všechny snažilky.
Pokud máte všechny výsledky v pořádku, tak to bude bohužel psychika
každej říká nemysli na to- ale to nejde. Jde hlavně o to se hodit psychicky do pohody. Člověk se na těhotenství upne a pak to nejde už vůbec.
Já to měla o to těžší, že jsem 3 roky bojovala s endometrizou, pomohly mi až operace a lázně a hlavně pozitivní myšlení.
Přeji brzké 2 čárky!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.