Tolik plánů jsem měla. V pátek jsem měla několik doktorů a vyřizování ve městě. V sobotu jsme měli jet s dětmi a babičkou do zábavního centra a v neděli jsme měli jít na vynášení smrtky. A jaká byla realita? V pátek ráno jsem se probudila s tím, že mi nebylo dobře, během dne se mi teplota vyšplhala přes 39. Takže všechny plány zrušit. Babička si vzala aspoň Lumču do zábavního centra. Manžel se naštěstí zvládl doma o všechno postarat a já se mohla potit v posteli. Mám toho nejlepšího muže na světě. Nejen že zvládl dokonale se starat o Mildu, uvařit oběd..., tak každou chvíli byl i u mne v ložnici, kontroloval mne, nutil mne pít, dával mi zábaly... Je prostě úžasný a já mu to nedokážu nikdy dostatečně oplatit, jak je skvělý. :-)