A.t.i

V sobotu jsem byli na Mikulášské besídce. Nejdříve bylo vystoupení dětí z tanečního kroužku, potom následoval cirkusové vystoupení a nakonec přišel i Mikuláš s čertem a andělem. Mildu jsem odtrhávala násilím ze sedačky, když volali jeho jméno. Držel se mne jak klíště a hlavu měl zabořenou mně do ramena. Lumča řekl básničku, ale Milda se odmítal na Mikuláše byť jen podívat. A to tam čert u toho ani nebyl.
Včera zase dorazili k nám domů. Z toho bohužel fotky nemám. Čert stál za rohem, nebyl ani vidět, jen bylo slyšet, jak rachotí řetězem. Mikuláš přečetl z knihy hříchů, v čem ty naše děti zlobí a co zase dělají dobře. Lumča jen kýval, že je to vše pravda. Milda ztratil řeč a srostl s podlahou. Nešlo s ním ani pohnout, aby udělal krok a vzal si balíček. Nadílku dostali pořádnou, což se divím, protože jsem spíš čekala, že si je ten čert odnese. Ale u Mildy to zanechalo následky. Asi v 23 hod začal brečet a nešel uklidnit, že se bojí, tak jsem musela vlézt k němu do postele a spát s ním. Kolem 4 ráno jsem se odplížila zpátky do své postele, abych se aspoň trochu narovnala. Kolem 6 zase pláč, tak jsem mu řekla, ať jde za mnou do postele. Za chvíli přišel, že se bojí čerta. Tak jsem mu vysvětlila, že čert chodil včera, že dneska už nepřijde, až zase za rok. Tak se uklidnil a do rána jsem byli u mne v posteli.