Můj syn šel poprvé do školky

Milan šel 4.9.2017 poprvé do školky

Včera byl Milánek poprvé ve školce. Když jsem odcházela, tak plakal, volal "maminko". Učitelka ho musela držet násilím. Jak jsem odešla, tak jsem jen brečela a brečela. Šílený pocit. Odpoledne jsme si pro něj s Lumírem přišli. Teprve se oblékal a jak mne uviděl, tak se na mne vrhl, jak kdybychom se měsíc neviděli. Ale učitelka ho chválila, že kňoural ráno asi půl hodiny a pak už to bylo dobrý. Hezky papal a po obědě hned usnul, vzbudil se až těsně před tím, než jsme přišli (cca 14:30).
V mezích možností mi povykládal, co se ve školce dělo. Tedy spíš já se ptala a on odpovídal. Takže si s nikým nehrál, ale jen sám (přitom tam několik dětí zná a hrával si s nimi). Jídlo mu chutnalo, postýlka byla pohodlná, pohádka, co jim četla paní učitelka před spaním byla hezká (ale už nevěděl, o čem byla). Paní učitelky jsou prý hodné. V podstatě se mu tam líbilo.
Ale dnes ráno už u převlékání se bránil, že do školky nepůjde. Při vystupování z auta už plakal. A do třídy šel s větším pláčem než včera. A mně je také mizerně. Nevím, kdo trpí víc, jestli on beze mne, nebo já bez něj.