Šikana

Vezmu to od začátku. Vím, že Lumča není zrovna ten typ, se kterým by se chtěli všichni kamarádit. Má jiné zájmy než většina jeho spolužáků. Kluci si jdou zahrát fotbal a jeho to nebaví, tak je bokem. Takže je mi jasné, že pro ostatní může vypadat jako "divnej". Jak už jsem kdysi psala, připomíná mi Sheldona Coopera z Teorie velkého třesku. Ne že by byl takový genius, ale s trochou nadsázky je taky takový "podivín".
Do nedávna ještě bylo všechno v relativním pořádku. Jasné, že se sem tam něco našlo, ale nic vážného. Ale skoro od samého začátku školního roku si stěžoval na jednoho spolužáka Martina. Z počátku jsem to brala tak, že se kluci jen normálně pošťuchují a Lumča je až moc velký cíťa. Ale začalo se to stupňovat, takže jsem to řešila s vychovatelkou v družině (ten Martin údajně zlobí jen v družině, ve škole je normální). Vychovatelka mi to potvrdila, že opravdu Martin v družině děti šikanuje, nejen Lumíra. Zkouší to s ním řešit všemi možnými způsoby, úkoly navíc, poznámky, řešila to s rodiči... Když jsem to s ní řešila poprvé, tak tvrdila, že už se bude projednávat jeho vyloučení z družiny. I po několika týdnech se to nikam neposunulo a musela jsem to jít znovu řešit, jestli by nebylo aspoň možné, že by byli rozděleni (u nás je celkem 5 oddělení družiny). 
Jenže mi příjde, že toto všechno rozpoutalo u Lumíra lavinu žalování na všechny a všechno. Dle jeho popisu ho v družině bijí a šikanují snad úplně všichni. To s tím Martinem mu věřím. I vím, že u nich ve třídě je partička kluků, se kterými se nemusí už od školky. Jsou to velcí sportovci, úspěšné hvězdy třídy a jak už jste určitě pochopili, tak Lumír je přesně pravý opak, takže společnou řeč nenašli a sem tam je nějaký konflikt. To vše bych chápala. Ale Lumír si stěžuje i na svoje kamarády. Na kluky, se kterými chodí ven a tráví svůj volný čas. Stěžuje si, že se mu posmívají. Nebo mu sebrali pouzdro a hráli s ním fotbal. Skopali ho atd. Je to jen jeho tvrzení, nejsem u toho a kluky, o kterých to tvrdí, znám a vždy jsem je považovala za hodné kluky. Nikdy jsem neobjevila žádnou modřinu, která by potvrdila jeho tvrzení, že ho někdo zbil. Příjde mi podezřelé, že by si na něj zasedli úplně všichni. Buď je Lumča takový citlivka, že si úplně vše vztáhne na sebe a dělá z komára velblouda. Nebo dělá něco, čím ty kluky provokuje. Nebo nevím, kde by mohl být zakopaný pes. Za další mi příjde divný, že všechno hned žaluje. Já jsem si v jeho věku šikanou prošla a nikdy nikomu jsem to neřekla, i k psychologovi jsem kvůli tomu chodila a nic neřekla. Až jako dospělá jsem byla schopna o tom mluvit. Na jednu stranu jsem ráda, že se nám Lumír svěří, ale toto mi příjde až moc. Za týden budou mít hovorové hodiny, tak to proberu s třídní, ale pochybuji, že něco vyřešíme, protože jak už jsem psala, problém by měl být jen v družině.
Dnes před polednem mi volala jeho učitelka, že je Lumčovi špatně, že ho bolí hlava a břicho. Tak jsem pro něj jela. Doma jsem se ho pak ptala, jak to je. Teplotu neměl a nemocně také vůbec nevypadá. Nakonec mi potvrdil moje podezření, že to bylo od nervů, že má jít zase do družiny. Je mi jasné, že nejjednodušším řešením je odhlásit ho z družiny. Ale příjde mi to jen jako útěk před problémem, než aby se nějak řešil. A za další co s Lumírem budu dělat? Teď jsem sice ještě doma, ale pak? Příští školní rok by už musel bývat sám doma. Jako čtvrťák se už do družiny nedostane, ale bude tady skoro o rok starší a snad i vyzrálejší, aby mohl být odpoledne sám.
Jak toto řešit? Nemáte někdo zkušenost?
08.11.2017 14:17:16
Emoce:
Komentáře:

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.