Tak už máme Vánoce také za sebou, i když nějaké návštěvy nás ještě čekají. Dodatečně přeji všem krásné prožití svátků a hodně štěstí do nového roku. Dřív jsem to nestihla. 24. jsme přežili ve zdraví, jen táta má rýmu (i když se tváří, jak kdyby měl umřít). Po štědrovečerní večeři a rozdávání dárků u nás doma jsme se přesunuli k manželovým rodičům. A pak se zase rodiče přesunuli k nám. 25. jsme šli na oběd k manželovým prarodičům, odpoledne jsme navštívili manželova dědečka a večer jeho prarodiče dorazili k nám. 26. odpoledne jsme navštívili mou matku. Dnes je naštěstí klid a zítra vyrážíme za mým otcem. V pátek ještě k mé babičce, ale tam už pojedu sama (je natolik nemocná, že chci, aby ji už děti neviděly, stejně by je nepoznala, ani u mne neví, kdo jsem). Dárků byla spousta a spousta (ano u nás nejspíš převažuje ta kvantita, obzvlášť při tom počtu příbuzných, od kterých děti dostávají dárky). Ale naprosto největší úspěch měl mobil, který dostal Lumír od babičky (mé matky), ten už asi nic nepřekoná.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.