Když už Natálka konečně začala docela poslouchat a zastavuje se u silnic a rozhlíží se, tak mi dnes utekla z kočárku v malém Albertovi. Seděla celkem v klidu v kočárku, zajela jsem do uličky a sehnula se dolů k regálu a něco tam nabrala. Jak jsem vstala, tak jsem zjistila, že kočárek je prázdný:-(. Daník nic neviděl, tak jsem přirozeně běžela do prostřední uličky, kam musela běžet a celou jí proběhla a koukala do uliček napravo i nalevo, ale Naty nikde. Tak jsem běžela ke kasám, tam se jedna pokladní bavila s nějakou známou, tak jsem se jich ptala, zda neviděli malou  2,5 letou holčičku běžet ven, kasy jsou blízko u východu ven. Neviděli, ani nikdo kolem, tak jsem poprosila, zda by nevyvolali rozhlasem, že tam někde běhá dítko, aby kdo ho uvidí ho přivedl ke kasám. Jen co to paní chtěla  vyhlásit, tak Natálka vysmátá, nevím odkud, přiběhla a říká: "Ahoj mamí", no myslela jsem, že jí tentokrát přetrhnu :-( Tentokrát jsem jí pořádně vynadala, ale vypadala, že si z toho nic nedělá, já už fakt nevím jak na ní...... Moji rodiče mi říkají, že jsem byla to samý, ničeho jsem se nebála a furt jsem zdrhala a nic na to nepomáhalo.....