Včera mi zemřel dědeček.... bolí to...bojoval s rakovinou... bohužel jsme se to dozvěděli až když už byla v posledním stádiu...nedalo se už nic dělat... šlo to strašně rychle.. měsíc a půl...ve čtvrtek jsme ho ještě držela za ruku a loučila se sním.. už to nebyl ten děda ,kterého budu mít v paměti, ale umírající člověk který čekal na tu chvíli...v hlavě mi naskakují vzpomínky z dětství,z nemocnice,z posledních dní.. hrozný prázdno, ale vím, že už je mu líp a bude nás opatrovat ze zhora jak jsem ho o to poprosila ,on mi lehce stisknul ruku, beru to jakože mě v tu chvíli vnímal a souhlasil...Miluju ho navždy...😭