Veselý rána a vlastně celý dni
Ráno vstanou, většinou do 7 jsou vzhůru, naženu je něco sníst, vypít, to jen Davídka, Vojtík má v sobě už většinou svoji půllitrovku a rychle převlíct z pyžama, samo ani jeden se neumí oblíct sám a rychle na zuby. To už se mezitím začnou honit a blbnout a já je honím, abysme stihli školku. A pak začne to nejhorší - oblíkání... Davídek se prostě sám oblíkat nechce, že to neumí a Vojtí si vybírá, ale šíleně, kombinezu neci, ci bundu s bubákem a gatě traktorem. Čepici neci, bolí uši, rukavičky ci jelenem a to jen za bonbon si je většinou vezme, jiný teplý nesnese, jen slabý a pak řve, že je mu zima... A pak boty, huláka (sněhuláka) neci, ci hvězdičku... Pak ho narvu do kočáru, protože jinak bysme šli těch 300m asi půl hodiny a i takhle už chodíme tak za 10minut 8...
A to snad má Davča nějakou 4letou pubertu, páč skoro na všechno odpovídá prsknutím... Takže včera, když sme šli z odpolední procházky, tak sme s kamarádkou myslely, že je všechny přerazíme... (2x 4 roky, 1x 2 roky a 1x3měsíce)
Řvou, protože chtějí všichni růžovou lopatu, zelená asi neni v kurzu, řvou, že je netáhnu po silnici na bobech, ale teda táhnout na bobech přes 30kilo, dá docela zabrat, no, přišla sem domu zpocená a v půl 9 sem spala
Miláčci naši
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.