Dneska jsem měla rozbitou noc, ale pak mě potěšila zpráva:

Dobrý den, paní učitelko XY, děvčata z naší třídy Vás zdraví z vlaku do Mostu u Jablunkova. Jedeme na školní výlet na Gírovou. Doufáme, že se máte dobře. Máme Vás rádi.

Já už jsem se nějak smířila s tím, že mě prostě vyškrtli ze života, když už je nebudu nikdy učit, ale zdá se, že aspoň někteří zatím ne... mám je ráda a často na ně myslím.