Narodila se mi holčička jménem Anna

18.6.2018 4:18

Měří 51 cm a váží 3,64 kg
Porod byl přirozený na sále ,
probíhal v porodnici Nemocnice s poliklinikou Karviná-Ráj p.o. a trval 378 minut

Takže tohle je náš příběh:
Ve dvě hodiny ráno v neděli 17.6.2018 mě probudily bolesti podobné menstruačním, učila jsem se je rozdýchávat, stopovala jsem si intervaly, ale byly nepravidelné kolem 15 minut.
Tatínek v sedm ráno musel jet na Slovensko a mě přišly domů podpořit mamka se ségrou. Rozptýlily mě, dopoledne mi rychle uteklo, pomohly mi uklidit, mamka se nabídla, že mi ještě vezme vyprat zbytek oblečení a plenek k sobě domů, a nějak kolem druhé, když se vrátil tatínek, se u mě vystřídali.
Odpoledne jsem se snažila trochu spát, ale každých asi 10-20 minut mě budily bolesti. Když jsem si dala potom kolem osmé hodiny teplou vanu, bolesti se v ní zmírnily a já jsem si myslela, že jsem udělala planý poplach a že možná fakt budu rodit tak za týden.
Když jsem vylezla z vany, začaly být ale kontrakce silnější a během chvilky jsme byli cca na pěti až šesti minutách. Ale pořád se to dalo prodýchat, našla jsem si polohu zavěšenou na ruce přítele a takto to zvládala. Nemohla jsem ale ležet, bylo deset večer a nám bylo jasné, že tuto noc se ani jeden z nás nevyspí.
O půl dvanácté jsem zavelela, že se musíme obléknout a raději chci vyrazit do porodnice s tím, že maximálně nás pošlou ještě domů. Ukecala jsem přítele, abychom šli pěšky, autem se mi nechtělo, tak jsme cestu zvládli asi za 20 minut se čtyřmi zastávkami kvůli kontrakcím, které už byly pod pět minut.
Na porodním sále nás přijali s úsměvem ve 23.48 hodin, monitor, vaginální vyšetření a výsledek otevřená na 2 prsty, kontrakce pravidelné, ale vzhledem na stav čípku ještě spousta času. Ujala se nás velmi příjemná PA paní Lasotová, která mi řekla, že to může trvat ještě tak mezi šesti a dvanácti hodinami. Tak jsem si řekla, že do večeře už budeme mít miminko a k tomu jsem se nějak směřovala. Dovedla nás na porodní box, kde byla k dispozici sprcha, vana s výřivkou, velká žíněnka, tři různé druhy velkých míčů, sedačka multitrack s liánou, všelijaké masážní míčky a válečky a moderní porodnické křeslo. Jelikož jsem na poslední chvíli přece jen sepsala porodní přání, měli jsme zajištěn veškerý servis, soukromí, přítmí a přitom PA byla ochotně kdykoliv k dispozici.
Zůstala jsem asi dvě hodiny ve vaně s tryskami, PA jen kontrolovala ozvy přenosným přístrojem rovnou vs vaně. Ve dvě hodiny ráno jsem byla otevřená na necelé 4 cm a PA se mě zeptala, zda nechci klystýr, který jsem v plánu vůbec nijak nezmínila. Říkala, že je dobrá šance, že se děloha zevnitř prohřeje a rychleji se otevřu. Přestože jsem byla za posledních 12 hodin 8x na velké, souhlasila jsem, protože miminku to ublížit nemohlo. Zatímco jsem seděla půl hodiny na záchodě, chodily kontrakce a po půl třetí, zrovna když přišla PA s tím, že bude na chvíli vedle pomáhat u jiného porodu, jsem měla nejhorší a nejdelší bolesti táhnoucí se několik minut. PA mi pomohla rychle se osprchovat, dojít zpátky na box, lehnout si a zjistila, že jsem během té půlhodiny otevřená z necelých 4 cm na osm a zbývá jenom kousek.
Už při příchodu mi vysvětlila, v jakých polohách se u nich obvykle rodí, takže jsem si vybrala na křesle na levém boku se zvednutou pravou nohou. Kontrakce byly silnější a já jsem u nich musela už tlačit. Vodu jsem si nechala píchnout, protože jsem cítila, že sama asi jen tak nepraskne. Vyteklo ale jen málo vody. Potom nevím během kolika minut už jsem měla zašlou branku a oni už viděli vlasatou hlavičku. Sáhnout si na hlavičku jsem odmítla. Celou tuto dobu mi PA nahřívala hráz teplými obklady a promazávala ji nečím kluzkým, aby hlavička šla lépe ven, ale nestačilo to. Proto mi PA navrhla, zda může udělat nástřih. To už jsem souhlasila, takže při další kontrakci mě střihli, v tu chvíli ze mě doslova vystříkly asi dva litry vody, tři lidi byli úplně mokří, hlavička byla v momentě venku a PA na mě křičela, ať nepřestávám tlačit, že hned jsou ramínka, ale druhé vůbec nešlo, protože malá k němu přidala ruku, čímž mě uvnitř hodně potrhala. Takže pode mnou ještě louže krve a těžko zastavitelné krvácení. Ale měla jsem už na sobě Aničku i s pupečníkem, tak jsem neřešila, co mám dole.
Nechali dotepat pupečník, tatínek ho přestřihl a potom už následoval porod placenty a to nejhorší z celého dne - šití. To bolelo brutálně a trvalo asi hodinu. Šila mě dost necitlivá doktorka, nedokázala jsem se uvolnit, přestože jsem měla malou stále na sobě.
Když dokončili všechno kolem mě, nechali nás o samotě. Přišla i sestra a pomohla malé přisát ses e. za dvě hodiny přišli měřit a vážit malou, vzali ji koupat a mě po sprše dovedli na pokoj.
Tatínek šel s malou, potom se s námi rozloučil a mně Aničku za chvíli dovezou.