Jak rosteme
Anna má 0 roků a 6 měsíců
- 18.12.2018
- Měří 66 cm
- Váží 7,8 kg
Máme za sebou šestiměsíční kontrolu a já jen těžko věřím tomu, že už je to půl roku, kdy touhle dobou jsme po všech návštěvách zůstaly s Aninkou samy dvě a užívaly si tu novou blízkost zvenčí. Když se dívám na fotky a videa, už dávno nemám to malé miminko, roste mi z něho pěkné děvčátko.
Podle doktorky roste pěkně, je akorát. Hlavičku má skoro 43 cm, délka podle sestřičky 66 cm, ale podle mě už dávno 70 cm. Začínám nakupovat oblečení velikosti 74-80, protože Aninka je docela macek.
Měly jsme mít dneska 2. dávku hexacimy, ale kvůli rýmě odloženo na začátek ledna.
Co se změnilo?
- Přesně v 5 měsících a 1 týdnu jsme začaly s příkrmy. Aninka na oběd od začátku snědla cca 60-70 ml zeleniny nebo masozeleninového příkrmu. Dneska poprvé zvládla cca 90 g zeleniny s batáty.
- Zatím není na nic alergická a kromě brambor a brokolice jí zatím chutnalo všechno. Bude to asi masožrout po mamince, protože příkrmy s masem v ní zmizí do 5 minut a ještě se natahuje po misce, že by chtěla ještě.
- V noci vstáváme cca každé 2-3 hodiny.
- Aninka byla poprvé nemocná, přes týden ji už trápí rýma, tak odsávám ještě stále několikrát denně, aby mohla dýchat a normálně se napít. Byla ale statečná a jen asi dva dny, kdy to bylo nejhorší, byla více plačtivá a tulivá, jinak je zase vysmátá jako lečo.
Co už umí?
- No, stále se neumí otočit ani jedním směrem ani z jedné strany, prostě na zádech leží a raději si vykroutí ruku, když chceš chytit hračku někde za hlavou, než aby se kvůli ní otočila. Podle doktorky je zdravá a v pohodě, a když se točila na boky ve 4 měsících, tak se jí teď prostě jenom nechce. Nemám se prý nějak znepokojovat, uvidíme v sedmi měsících.
- Umí krásné brumendo, ze kterého vysloví občas "mama".
- Zdokonalila otáčení stránek v knihách, otáčí jenom správným směrem, stránky chytá pěkně mezi prsty.
- Celkově je šikovná, co se týká ručiček a prstíků, chytí všechno, přehazuje z ruky do ruky.
- Zajímají ji obličeje lidí, takže kdokoliv se k ní přiblíží obličejem, toho hladí po tváři, chytá za nos a cpe mu svoje prsty do pusy.
- Už asi měsíc si umí strčit nohu do pusy.
- Při oblékání pěkně spolupracuje a sama strká ruce do rukávů.
Víc mě asi nenapadá. Je to moje mazlinka, které je někdy prostě jenom tak smutno nebo jí chybím, tak se chce přitulit. Umí si dát hlavu na moje rameno a chytit mě rukou kolem krku. Je to moje breptule, která někdy hodinu v kuse nezavře pusu (ocko z nás dvou občas roste). Je to moje šikulajda, sluníčko, lečo, obludka, pišťule, sirénka, Aňulinda, Aňulajda, Aňulik, Aňule.... prostě to nejlepší, co mě mohlo v životě potkat.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.