To je den. Nejen, že jsem nechtěla tajit, že jsem byla na vyvolávací injekci, ale ještě mamka má špatnou náladu. Přítel mi na injekci řekl, že i kdybych byla v tom, že to není jeho - ale já v tom nejsem. V ten večer mi bylo strašně do breku a mrzelo mě, co řekl, protože mu nevěrná nejsem, tak by mi mohl věřit. Ale ráno mi aspoň popřál k svátku, tak tím si to trošku vyžehlil, ale i tak si tohle budu pamatovat. A do toho mamka, nastupuje na operaci zítra, takže s nervama úplně rozházená a veškerá dilemata si vybíjí na mě. Táta raději šel do hospody.