Včerejší den se opravdu povedl. Ráno člověk věděl o tom, že Blažena, naše koza, že je v chlívku, protože řvala ve velkém. Toužila po kozlovi. Takže hned telefon a informovat taťku, že se nám prská Bláža, ten o tom věděl a už organizoval výjezd ke kozlovi. Mamka jela s taťkou, Blažena v káře, prý se rozhlížena na všechny strany, jak se jí výlet líbil a když dojeli na místo určení, tak si ještě Blažena mohla vybrat. Pán měl totiž dva kozlíky a oba po ní toužili, takže ji obskočili oba. Uvidíme, zda budou kůzlata, každopádně koza smrdí jejich pachem a už nemektá a je spokojená. To by bylo fajn, ale když jsem dorazila ze školy, tak jsem si vzala mrkev, že si ji nachystá na druhý den a jak jsem měla radost, že ji mám, špatně jsem se otočila a dala si pořádnou řachu do hlavy. Nepozornost a jak to zadunělo. Čekala jsem, že budu mít modřinu, sice je mírná boule na mém čele, ale bolí jako ďas a to byl tedy můj den blbec.