Tak jsem dnes donesla svatební oznámení a svatební koláčky paní ředitelce :-) A krom gratulací (a pracovních věcí, jestli stihnu mít v pořádku občanku do inspekce :-D ) se mě ptala, jestli plánuju hned mateřskou.... Respektive - řekla, že doufá, že mateřskou hned tak neplánuju..a že by byla ráda, abych počkala... Protože by si mě tam ráda nechala - na furt - (asi se jí fakt líbím - pracovně - a taky tam nikoho s mou aprobací nemají...) No, ALE - aby si mě tam mohla nechat, musím čekat...asi tak rok (ne-li dýl), až půjde paní ředitelka do důchodu - a pak náš zástupce udělá konkurz (to samozřejmě je plán, taky konkurz může vyhrát někdo úplně jiný...) no a já bych dostala jeho úvazek... Což by bylo úžasné.. Práce je to na "dědině" (děti jsou "vesničtější" a atmosféra rodinnější než ve velkém městě)...a přitom je to na dojezd MHD (asi 10 minut od mého vysněného bydliště)...
No, ale tak přece se nepřestaneme snažit, že? Hlavně - třeba se nám zadaří za měsíc, třeba za rok...
Děti jsou můj sen... ale uznávám, že chci tři děti, barák...a k tomu potřebuju stálé místo...
No, holky, je to strašně divný pocit... Kdybych měla černé na bílém, že tehdy a tehdy budu mít smlouvu na neurčito...tak možná čekám...ale takhle...
Potřebovala jsem se vypsat... Tak pardon za sloh :-)