Ahoj holky, tak jsem zpět :-)
Resp. jsem tu pořád, nakukovat jsem nikdy nepřestala :-)

Mám takové "trápení", o kterém přemítám zleva doprava...a pořád nevím, tak už jsem si řekla, že vám ho tu svěřím...

S partnerem pomalu dospíváme do fáze dětí - že "hned po svatbě" na to vlítnem.... Takže tak někdy do konce tohoto roku to přijde... já vím, říkáte si, to je fůůůůra času...a ano, máte pravdu... Ale já už teď šílím... Nejsem psychicky připravena na snažení...
Z několika důvodů:
1)partner děti už má, tudíž i když se mnou děti chce a bude "dělat vše", pořád už potomstvo "udělal" a tím má "pohodu, hotovo". On sám si tím pádem myslí, že je plodný - resp. důkaz, že plodný byl má před sebou... ale samozřejmě není hloupý, takže ví, že se plodnost může měnit...ALE je starší, má za sebou těžkou nemoc (i když děti má až PO vyléčení, takže na plodnost nemoc vliv neměla)...
2) já jsem s exmanželem problém měla, to si možná pamatujete.... rok a půl snažení bez výsledku - a i když měl ex velmi velmi špatné spermie, můj cyklus a mé tělo není ok...
3) s přítelem před exmanželem jsem měla další "snažení" cca rok a půl - to byl ale "jen" sex, žádné počítání plodných dnů, jen nonstop styk, bez ochrany....a nic (a on plodný taky byl, děti měl a HNED po rozchodu se mnou počal další dítě...

A ještě - můj partner má dvě děti - a to tak, že první je 9 měsíců od svatby - "na den", tažke si o svatební noci vrzli a bylo. Druhé dítě je rok a půl od prvního, takže taky na jeden vrz.... takže on je zvyklý, že si řekne že "ted" a ono to je....

A já? Já jsem si zažila, že jen tak užívání si sexu, bez hlídání čehokoliv a ani nemyslení na to, že by mělo být dítě = nefunguje, a taky jsem si zažila hlídání hlenu, teploty, testů,  vitamínů, čajíčků, doplňků a vypočítávání a nucení do sexu... = nefunguje...

Takže já už teď jsem na zhroucení.... tím, že tuším, že to nepůjde, tak si zadělávám na to, že to fakt nepůjde.... nechci nic sledovat, chci "romantiku", že se lidi mají rádi a ono to jde "samo", ale taky vím, že mi cyklus nefunguje (pouze s gynexem jede - ťuk, ťuk), a ten fakt, že partnerova ex byla asi suprplodná a on měl "splněný sen" že dítě bylo hned...obě děti.... to mi na pozitivnosti nepřidává....ba naopak... neskrývám, že žárlím, srovnávám a možná být i mluvila o nenávisti.... bohužel...

Takže jsem vás chtěla poprosit, jestli mě nějak povzbudíte... nebo "poradíte"...

Ještě tady je jeden pohled na věc - "vše je na Bohu, on ví, co má se mnou v plánu" - to je pravda, ale já řeším to, že nejsem připravena nemít děti a nechci bez dětí žít...takže jestli bych se měla smiřovat s Boží vůli, že budu bezdětná..tak to nedám...

Děkuji...