Narodil se mi chlapeček jménem Jaromír

15.8.2017 6:35

Měří 49 cm a váží 3230,00 g
Porod byl přirozený na sále ,
probíhal v porodnici Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. a trval 1140 minut

Ahoj holky! Bylo to náročné, 19 hodin od prasknutí vody, 24,5 s rannímu kontrakcemi už v poradně. Kdybych k tomu měla připočítat křížové bolesti z neděle na pondělí a to, že jsem kvůli nim spala jen dvě hodiny, dostanu se na docela děsivých 30 hodin... ale už je to za námi. Malý se narodil 15.8. v 6:35 ráno, měří 49 cm a váží 3230 gr 🙂 Porodila jsem sama, bez nástřihu, bez potrhání, bez šití, prostě úplně bez poranění. Stačily 3 kontrakce a 8 zatlačení. První kontrakce 2 zatlačení, u dalších 2 kontrakcí každé třetí zatlačení už šlo bez kontrakce, takže sama. Proč to bylo tak dlouhé? Prostě jsem se neotevírala. V 16:00 příjem, otevřená na 2 cm o půlnoci na 3. Takže jsem si vzala čípky do zadku na dozrání cest. Potom nájezd šílených kontrakcí po 1:00 - 1:17 minutách (délka kontrakce) s opakováním 2-3 minuty. O půl druhé jen 3-4 cm. Přijali mě na přípravu a do zadnice jsem si už nechala dát injekci se spasmolytiky také na uvolnění branky. Nemělo to takový efekt jako čípky a někdy do půl čtvrté jen normální porodní kontrakce, které teda sice nebyly procházka růžovým sadem, ale dalo se to. O půl čtvrté už jsme dali kapačku se spasmolytiky a tady začalo peklo. Od těch půl čtvrté až do porodu kontrakce jak blázen, co 3 minuty, ale takové, že jsem si opravdu i nahlas zakřičela, zanadávala v ruštině, abych se nemusela stydět (). Jenže kolem páté jsem už byla tak vyčerpaná, že mi slábly kontrakce (silné byly až až, ale nestačily by na vytlačení mimča) a já jsem začala usínat. Byla jsem tak vyčerpaná, že některé z těch silných jsem prostě prospala v halucinacích a mluvila jsem o hrnci plném jablek, bramborových nůžkách a prostě o úplných hovadinách - viděla jsem to jako film před očima. Nic mi nepíchali, žádné oblbováky. Prostě extrémní únava. No ale někdy v 6 jsem už byla psychicky na dně, věděla jsem, že na to už prostě nemám, tak jsem začala mluvit o císaři. Já, která jsem byla opravdu proti. PA ke mě přišla a řekla, že ještě ne, že to zvládnu, ale že můžeme s mým souhlasem zkusit oxytocin jako poslední krok. Probraly jsme rizika, nějak jsem se na ten moment vzchopila, ale jakmile mi kápli prvních pár kapek, začaly padat ozvy a mě museli dát rychle kyslík. Bolesti byly takové, že jsem už ztrácela rozum. Jenže nález se za poslední hodinu a půl stále stejný - otevřená na 7-8 cm. Takže doktor mi pomohl ručně a začal branku sám zvětšovat prsty, musel samozřejmě počkat na kontrakci. Myslela jsem, že pojdu v tu chvíli. Takovou bolest jsem v životě nezažila. Ale pomohlo to! Otevřela jsem se na 9 cm a jsem moc vděčná, že to doktor udělal. Tlaky na konečník byly takové, že jsem musela tlačit, ale ještě jsem to neměla dovolené. Takže ještě jedno roztažení prsty a šlo se rodit. Jakmile jsem měla zelenou a tlačení, přišla ta největší úleva za celý porod! Nedalo se to srovnat ani s tím, když malý vyklouzl ven! Jak říkám - 3 kontrakce, správné tlačení a malý byl na světě. Netrvalo to ani 10 minut. Doktor i PA mě chválili, že vím jak tlačit, ale první dvě stejně nebyly to, co Aniball, takže jsem kropenatá jako křepelka 😀 Jméno nakonec vybral manžel, na samotný porod byl totiž na chodbě, takže když se malý narodil, dali mi ho na hruď a on se na mě tak koukl ❤️ Pak ho odnesli na novorozenecké a manžel přišel dovnitř. PA se mě ptá "Tak jak se bude jmenovat?" (neměli jsme vyplněný souhlas o jménech, protože jsme prostě nevěděli, jak ho nazveme). A já jsem jen řekla, že to rozhodne manžel a obrátila jsem se k němu se slovy "Já jsem nám porodila syna, ty ho pojmenuj" načež se na něj manžel odešel podívat a vrací se se synem v zavinovačce a říká "Představuju ti Jaromíra Alexejeviče" 😍 a dodal, že po cestě k němu se rozhodl udělat to tak: pokud bude tmavovlasý, bude to Petr, pokud blondýn po tátovi - Jaromír. Takže vám představují našeho synka 🙂