Ochrance OC KOTVA přeju, aby rodili ježky!

Když se vám náhodou na procházce centrem stane, že se vám pokadí dítě a do toho ho začne silně bolet bříško tak, že nepomáhá vzít ho ani na ruce, tak rozhodně nejezděte do OC Kotva měnit plenku.

Byla to nejbližší budova, kde bylo teplo. Takže jsem to se řvoucím dítětem v kočárku zamířila přímo tam. Dveře mi přehradila ochranka, že prý je už zavřeno (19:55 hod) a že dovnitř nemůžu. Říkám mu, že nutně potřebuju přebalit dítě, jestli mě pustí na záchod. Odpověď stejná, je zavřeno, dovnitř nemůžete. Říkám mu ještě naléhavěji, že mi řve dítě a venku je zima, ať mě pustí aspoň dovnitř za dveře. Řev ho asi přesvědčil a říká kolegovi, kterého už přilákala situace blíže, že prý jako záchod a přebalit. Ten na to, že ani náhodou, že je prostě zavřeno. Osmělila jsem se a šla dál v naději, že toho druhého přesvědčím. Opakuju mu to celé znova, už méně trpělivě. Řev z kočárku ještě zesiluje. Chlap na mě vyvalil oči a ptá se jestli jsem hluchá, že sem prostě nemůžu, že je zavřeno. Já mu říkám, že prostě potřebuju jen přebalit, copak to nechápe? Ptám se ho: máte děti?! Víte, co to je řvoucí dítě? To ho mám přebalovat venku? On na to, že ho to absolutně nezajímá a ať odejdu. Tak jsem mu řekla už nasraně, že mě teda v tom případě absolutně nezajímá, že mají zavřeno a že jdu prostě přebalit dítě. Načež jsem dovnitř zasvištěla s kočárem a začala přebalovat. Řev se ještě zesílil a tentokrát nejen z kočárku. Chlap už začal vyhrožovat policií. Tak jsem mu křikla v odpověď ať si  je klidné zavolá, že je mi to čtyřiapadesát kolem krku. Za tu dobu, co jsem přebalovala, mi stihl vyhrožovat ještě celkem 4x a ještě si na to pozval kolegu, asi aby byl jistější. 
Naštěstí se z vedlejší kavárny vevnitř vynořila dobrá duše v podobě paní (zřejmě vedoucí), která se mě zastala. Odvedla mě k nim, řekla mi ať ho raději nakojím a s nima ať si neláme hlavu. Tak jsem začala kojit, načež oni se pustili do ní, zavolali si k sobě ještě třetího, asi jejich vedoucího podle všeho a začali jí čistit žaludek. Paní se jim to snažila vysvětlit, ale bylo to jako mluvit s betonovou stěnou. Začali plácat něco o zákonu a jeho porušování, opět ti známí policajti atd. Pro názornost ještě stihli po celém OC vyhlásit “Opusťte  OKAMŽITĚ obchodní dům” doplněné velmi sarkastickým “Děkuji!!!!”.  Já jsem mezitím dokojila, vypila sklenici vody, kterou mi paní  stihla přinést a už mě tam nikdo neviděl. Paní jsem předtím ještě poděkovala z celého srdce, že se mě zastala.

nikdo už mě tam neuvidí. Je tohle normální? Copak jsem skutečně udělala takový prohřešek? Copak už v sobě lidi nemají ani kousek citu a empatie a pochopení? Neřeknu, kdybych jim tam začala běhat po obchodě, ale to museli být na to 3, aby vyhnali ženskou s uplakaným pokaděným dítětem z obchodu?

tohle mi hlava prostě nebere!