Odpromováno 💪
Tak a je to tady! V úterý 12.12. jsem oficiálně ukončila své studium slavnostním obdržením diplomu, kterému rozumím jako koza petrželi :-D kdo to mohl tušit, že Karlovka dává diplomy velké jako mapa na stěnu a ještě k tomu v latině? :-D Ale ne, dělám si srandu - je to hezké. Vše bylo na úrovni, slavnostní a hezké. Vlivem mateřských hormonů jsem probulela nástup, prostředek, slib, vručení i odchod, prostě pokaždé když začaly hrát varhany a já se mrkla nahoru, jak na nás Karel IV. kouká shůry a drží nad námi svou ruku. Buď jsem taková měkká srágora nebo to vážně bylo dojemné :-) Přijeli i moji prarodiče, nehledě na jejich věk a především zdraví (74 a 79). Stihl to i opět-zelený-po-vánočním-večírku-navrátivší-se-domů-o-půl-páté-ráno manžel, takže jsem byla o to více ráda. No a celé jsme to oslavili v restauraci Sochi (mimochodem velmi doporučuju - vaří senzačně, několikrát odzkoušeno a pro ty, kdo má rád rusko-gruzínskou kuchyni, to bude zážitek), kde jsme se přejedla tak, že jsem celý den nic dalšího nejedla :-D
Ovšem největší pochvala patří mému synovi. Dmu se pýchou, jelikož i přes důrazné doporučení, že děti na promoci nepatří a mají zůstat na chodbě (naprosto s nimi souhlasím, protože dětský pláč prostě bude rušit), stal byl Jaroušek s námi, protože prostě hlídání nebylo, aspoň do poslední chvíle. Takže těch 40 minut obřadu + půl hoďky do a po obřadu zvládl bez jediného ubreknutí! Jednou jsem ho zaslechla, kdy ho řeč promotora inspirovala natolik, že ho začal doplňovat svým žvatláním (to asi ta latina, bude to tlumočník po mamince), tak s ním mamka vyšla ven, ale jinak byl celou dobu hodný 👏 a ještě víc se dmu pýchou, protože asi v polovině obřadu se prý podělal (má teď průjem, viz jeho deníček), ale ani necekl! Takže i následné focení vydržel s kamennou tváří a slintama všude kolem a až pak teprve spustil :-)
Prostě jsem pyšná na sebe i na něj i na manžela, na rodiče (kteří zůstali trčet 24 km před Prahou když jim kleklo auto, ale stejně to stihli) i na moje prarodiče (o těch už jsem psala).
Hotovo, konec, finito, конец. A teď už zbývá jen ten doktorský titul :-D
Ovšem největší pochvala patří mému synovi. Dmu se pýchou, jelikož i přes důrazné doporučení, že děti na promoci nepatří a mají zůstat na chodbě (naprosto s nimi souhlasím, protože dětský pláč prostě bude rušit), stal byl Jaroušek s námi, protože prostě hlídání nebylo, aspoň do poslední chvíle. Takže těch 40 minut obřadu + půl hoďky do a po obřadu zvládl bez jediného ubreknutí! Jednou jsem ho zaslechla, kdy ho řeč promotora inspirovala natolik, že ho začal doplňovat svým žvatláním (to asi ta latina, bude to tlumočník po mamince), tak s ním mamka vyšla ven, ale jinak byl celou dobu hodný 👏 a ještě víc se dmu pýchou, protože asi v polovině obřadu se prý podělal (má teď průjem, viz jeho deníček), ale ani necekl! Takže i následné focení vydržel s kamennou tváří a slintama všude kolem a až pak teprve spustil :-)
Prostě jsem pyšná na sebe i na něj i na manžela, na rodiče (kteří zůstali trčet 24 km před Prahou když jim kleklo auto, ale stejně to stihli) i na moje prarodiče (o těch už jsem psala).
Hotovo, konec, finito, конец. A teď už zbývá jen ten doktorský titul :-D
13.12.2017 21:47:21
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.