Jak rosteme
Jaromír má 0 roků a 6 měsíců

• 15.02.2018
• Měří 71 cm
• Váží 8,2 kg

Před půl rokem touhle dobou jsem ležela na čekateláku a rozesílala zprávy o tom, že už jsme 3. Asi během 40 minut jsem usla naprostým vyčerpáním po dlouhém porodu, ale šťastná jako nikdy předtím. Po probuzení jsem podruhé v životě držela svého syna v náručí a od té doby jsem ho už nikdy (v myšlenkách) nepustila.
Je neuvěřitelné, jak ten čas rychle letí když je člověk šťastný a našel to, co celý život hledal.

Jarouškovi je dnes půl roku, už celých 6 měsíců. Nechce se mi tomu věřit. Ale nechci být sentimentální, vždyť tak to přece má být.

Za tu relativně krátkou dobu de toho stalo opravdu hodně Až na běžné výjimky, bolístky a trápení musím říct, že Jaroušek je klidný chlapeček. Dokáže si hrát sám, ležet na bříšku i hodinu a půl, mezitím odpočívat a znovu si hrát. Je to ovšem tvor velmi společenský (asi jako jeho maminka, ale úplný opak asociálního tatínka), takže naopak čím víc je kolem něj lidí, tím je šťastnější. Miluje nové obličeje, obzvláště zajímaví jsou pro něj chlapi a když ještě mají brýle, tak to ho prostě u mě nic neudrží Už natahuje ruce k tomu, od koho chce pochovat, nejraději je u dědy a u mámy Babička 1 to s ním umí skvěle, byla povýšena na dvorní uhoupávačku a vozičku. Babička 2 přiletí poprvé příští týden v neděli (manžel ji přiveze s sebou z Ruska), tak očekávám výbuch slz a emocí (z její strany 😁).
Pátý měsíc byl většinou poklidný, oproti čtvrtému, kdy v dovednostech předháněl sám sebe. Nové je přetáčení z bříška zpět na záda, ale sudy zatím vyloženě neválí, prostě se překulí tam a po chvíli zase zpět A dále začíná vleže nacvičovat twerk. To už mu jde dobře. Jednou na podložce když jsem ho mírně přizvedla ukazováčkama za pánev, pod sebe hned hodil kolínka a během milisekundy se vzepřel na ručičkách. Byla jsem z toho úplně vedle. Udržel se asi 3 vteřiny a pak si opět lehl.
Baští jako o závod. Příkrmy jsou v plném proudu (prakticky většina zeleniny až na výjimky) a už i krůtí maso. Dál bude králík neb ho máme doma jako v Slunci a senu a pak zkusím rybu. Taky svačí - baští banán, jablíčka, přesnídávky (od borůvkové se mu dělají boule za ušima a jakmile nemá lžičku v puse, tak o tom hned ví celá vesnice) až tak si ji oblíbil Zkoušela jsem dávat nemléčnou rýžovou kaši na noc, aby se trochu vyspal, ale je to bez účinku. Takže kaši jsme vysadili a dám ji jen sem tam pro zpestření jídelníčku nebo s přesnídávkou, která mu moc nejede, ale už je koupená (jako třeba jablečná) 😁
Jinak příkrmy i presnídávky dělám doma sama (a pak to po něm dojídám. Táta-popelnice u nás doma nefunguje). Mezi tím vším kojím cca co hoďku (prostě na požádání). Vyměšování je také (nehledě na příkrmy) už normalizováno a už nemusím přepínat plenky v rukách díky bohu za bobky! (Ne že by mi vaječina vadila, ale tohle je přecejen pohodlnější).

Nesedíme, neplazíme se a zuby nemáme (jsme ale v očekávání dní příštích, jelikož od noci jsou teploty a teď už i kňourání, pláč a dásně si drhne o 106). Ještě že nám přišlo nové nosítko, jinak by nám bylo těžko.