S mou profesí se skutečně nemůžeš na dlouho zastavit, jinak můžeš rovnou vytáhnout bílou vlajku a nazdar, už si neškrtneš. Ještě v 6m jsem byla zcela nepoužitelná, co se týče mentálního úsilí (bodejť by ne když strkám špinavé prádlo do ledničky místo do pračky a jiné podobné špeky). Teď v 8m se už cítím mnohem lépe, IQ se začíná postupně obnovovat (samozřejmě, že si dělám srandu), ale cítím se tak. A tak jsem si řekla, že je vhodná chvíle na to dát si nějakou zátěž. Jenže já jsem prostě beran a tak do toho vždy musím vlítnout po hlavě. Rohama napřed. A pořádně si nabančit. Takže jsem kývla na celodenní tlumočení pro Slovo 21 (integrační centrum pro cizince, kde jsem minulý rok 14 dní před porodem udělala atestační zkoušky a málem z toho porodila, ale to je už za mnou...). Budeme tam sice dvě (jak je zvykem), ale i tak je to 8 hodin (s výjimkou přestávek a oběda) fakt velkého stresu a neustálé pozoronosti a napjatých nervů. Tím spíš, že mi poslali 9 prezentací s průměrným počtem 20 slajdů... a terminologický glosář o 22 stranách k tomu.

Takže tady už třetí den sedím, probírám se prezentacema, glosářem a slovníkama ... nevařím, neuklízím (jsme na rohlících a občasném zametení podlahy, aby se neřeklo) a do toho mi ještě ve středu přišel manžel s horečkama, které nepolevují. Ale že prý to s malým zítra vydrží, že je třeba abych se vrátila do formy. Hm. Super. Ale že z toho jsme div živí všichni tři, to už nás nikoho nenapadlo. Při pokusných přípravách jen tak doma zjišťuju, že opravdu ještě nejsem připravená vrátit se k takové zátěži - ani fyzicky, ani psychicky. Hledám slova, marně vzpomínám, nic moc mi nenaskakuje... a mám z toho upřímně bobky. Protože jestli to dopadne zítra fiaskem, tak si pošramotím reputaci a dítě i manžel budou mít z celého společně stráveného dne taky psotník. A to vlastně nemluvím ani o tom, že někdy v mezidobí mezi tlumočením si budu muset někde odstříkat mlíko :-D ty vole... kdo mě tahal za jazyk, že jsem se do tohodle pustila ... 
Jako bych toho neměla málo s krátkým úvazkem, novým podnikáním a mateřstvím. Kopněte mě příště někdo do prdele, až zase přijdu s takovým geniálním nápadem.
Tak na mě zítra myslete. Budu to potřebovat.