Byla jsem na vyšetření: Pohotovost

22.4.2018

A jak vyšetření dopadlo?

Asi před hodinou jsme se vrátili z pohotovosti. Manžel odletěl do Barcelony a asi půl hodiny potom, co odjel na letiště, se malej rozhodl, že si trochu znevšedníme nedělní odpoledne. Připlazil se k posteli, chytl se za rám, vyhoupl se na čtyři, pak asi na nohy (neviděla jsem to) a najednou dutá rána... řevu jak návsi. Každopádně jsem ho vzala do náruči a chovala, jenže v tom začal zvracet. A pak znova. Dala jsem ho do postýlky a chvíli sledovala, totálně apatický, nic ho nezajímalo, jen ležel jak pytel brambor a bez výrazu hleděl někam do blba, oči sem tam přetočil v sloup. Tak jsem nečekala a poprvé v životě jsem zavolala sanitku. Než přijeli, udělalo se malému už lépe. Začal reagovat, na saniťačku se dokonce usmál. Po příjezdu do nemocnice nás čekalo kolečko chíra-rtg-chíra-neuro-chíra, které trvalo 3,5 hodiny... výsledek, asi lehčí otřes mozku. Zítra na kontrolu. Neuro doporučilo hospitalizaci (pro jistotu), ale na chíře řekli, že malého dají na JiP a že pro mě tam postel nemají. A vzhledem k tomu, že už vlastně cca 3 hodiny vypadá dobře, tak ať jdu raději domů, že tam to pro něj budeš lepší, než na jipu, samotnému bez mámy. Mám ho budit každé dvě hodiny a kontrolovat. Jsem opravdu ráda, že je v pořádku, ale teda v té nemocnici to bylo náročné... myslela bych si, že když někoho přivezou sanitkou, kor malé dítě po pádu na hlavu (byť že směšné výšky vlastně, ale se zvracením a apatií), tak že nás vezmou rychleji... no, Bulovka už příště prostě ne. Jdu asi spát. Malej už spí, ale je nějaký neklidný.