Dlouho jsem tady nebyla a upřímně nevím, kdy budu mít opět chvilku času sem napsat nějaký další příspěvek (i když ruce mě svrbí) :-D Každopádně u nás se začaly dít velké věci, jen v (jak tak na to zpětně koukám - dlouhé) zkratce:

- Jaroušek nabral raketové tempo v rozvoji:
nejmarkantnější je to u řečového rozvoje a chápání. Z toho jsem si sedla na zadek když jsem mu před pár dny řekla, ať mi podá knížku s pohádkou o koblížkovi, že mu jí přečtu a on šel, vyhrabal (!!!) ji z krabice s knihami a podal mi ji... tomu jsem prvně nechtěla věřit, tak jsem to po chvíli zkusila znovu s jinou knihou a to samé... Hračky už u nás nefrčí. Jaroušek přesedlal na knihy. Jednu měl a pořád si v ní "četl" a tak jsem mu koupila další, načež babička pojala jeho narozeniny ve velkém a dala mu celou krabici knih. Na dovolené mu kamarádka přivezla další sadu (asi šesti) knih v ruštině a jiná kamarádka po návratu další tři. Takže doma máme skutečně celou krabici knih a já zírám, jak mu vystačí. Jediné co, vyžaduje ke čtení mě :-D Nestačí mu dívat se na obrázky a tak si celé dny čteme, povídáme, ukazujeme si obrázky a pročítáme dvě nejoblíbenější knihy pořád dokola a dokola... Pozná auto (a vlastně všechno, co má kola a říká brm-brm), pozná husu (a do stejné skupiny patří i kačena, kuře, labuť, kachna, slepice i kohout - všechno je proste ga-ga). Ale kdybyste ho slyšela jak to ga-ga radostně tahá až někde z paty! Umí mi dát na požádání pusinku, na požádání obejmout (klíčové slovo je tuli-tuli), umí hají,  skutečně mi teď pomáhá s věšením prádla (podává mi ho a raduje se pokaždé když mu řeknu děkuju) a největší úspěch je ze dneška (i když ještě neuvědomělý) - poprvé naplnil nočník! Kde je smajlík pro pyšnou mámu když ho člověk potřebuje? :-) Umí vylézt a slézt z postele (to se takhle odpoledne jednou probudil, nezaplakal, slezl z postele a čekal za dveřma až pro něj přijdu. Málem jsem ho porazila, jak jsem to nečekala :-) Jinak je z něj 100% chodec, začínající běžec a na průlezkách na hrišti i lezec...

-  Nové bydlení se blíží - i když do léta 2019 je stále daleko, ale máme vybranou koupelnu, záchod, chodbu, komoru, podlahy ... prostě už se to rýsuje a už nás dělí jen několik měsíců... moc se těším.

- Business máma na plný úvazek - i naše podnikání nabralo raketové tempo a dějou se velké věci. Vyhrály jsme s Elou grant na školení pro mladé podnikatelky a tak se teď školíme, a absorbujeme znalosti a zkušenosti jako houba vodu. Je toho spousta... a je to moc dobré! Teď víme, co dělat jinak, co je třeba změnit, zlepšit, prostě "jak to dělat správně". Brzy se ozvu s novými vytuněnými stránkami, našlapaným e-shopem a hlavně rozšířeným sortimentem! Mám z toho všeho obrovskou radost. Kdo říkal, že práce a mateřství nejde skloubit? Teď to vidím, že dělat prostě jen "práci" při dítěti, je složité, někdy nemožné. Ale když děláte TU ONU práci, která vás baví, naplňuje, a ve které se samorealizujete, tak to jde nehledě na nic a ještě se u toho nabíjíte :-)

Začal podzim, doba dešťů, větru, nepříjemného počasí a já mám letos z nějakého divného důvodu radost, že přišel (leč ho bytostně nesnáším a vždy jsem z něho chytala psotník). Možná proto, že léto bylo dlouhé a horké a je příjemné se teď zchladit a zachumlat do něčeho teplého. Nejvíc mě ale hřeje (a neberte to jako klišé či protřelou frázi, prostě to tak skutečně cítím) to, jak Jaroušek roste a jak se pořád zlepšuje a chápe víc a víc. Jak jsem si kdysi myslela, že takovou tu maximální lásku a něhu můžu zažít jen s těmi úplně maličkými ptáčátky, co se teprve vyklubali, tak naprosto měním svůj pohled na věc. S těmi staršími je to opravdu o něčem jiném a každá fáze vývoje má něco do sebe. Ta, ve které je momentálně teď můj syn, je prostě fantastická :-) A myslím to i se všemi těmi špatnými věcmi, které dělá.

Celkově tím chci říct, že jsem teď na dobrém místě v životě, mám obrovskou radost a jsem za to moc vděčná :-)