Tak přece nadchází okamžik, kterýho jsem si v šestinedělí myslela, že se nikdy nedočkám. Našemu mláděti bude zítra přesně pět měsíců. Ty poslední dva utekly neuvěřitelně rychle. Žádné zázraky se ale nekonají. Dráče ani neběhá, ani nemluví. Zatím :D Zato jsme za posledních 31 dní zvládli:
- natáhnout se pro hračku, chytit ji, chrastit s ní, předávat si ji z ručky do ručky a povídat si s ní.
- hrát si na bříšku
- děsně slintat a všechno cpát do pusinky
- na bříšku si položit hlavičku a kochat se pohledem do strany, případně se točit jako hodiny kolem své osy
- strhávat z lednice magnetky a obrázky, tahat za záclony, plácat do svého odrazu v zrcadle a valit oči na světýlky, respektive osvětlenou Prahu
- krást mámě brejle, případně je odhodit co nejvíc do dálky nebo aspoň důkladně osahat skla, aby nic neviděla (k očnímu jdu až koncem ledna, tak snad mi do tý doby vydržej :))
- natahovat ručičky po lidech, štípat do tváří, vyndavat oční bulvy, trhat vlasy, vytahovat ret, strkat prstíky do nosu a děsně šrabat.
- Výskat radostí, vydávat zvuky mezi papouškem, porouchanou převodovkou a cosi, co zní jako křovácké nářečí.
- odpovídat na úsměv a sám se usmát první. A smát se nahlas, když mě někdo lochtá.
- mučit sloníka zavěšenýho na postýlce.
- vynucovat si pozornost řevem.
- hrát si na Mossad a své zajatce (rodiče, matku zvlášť) trápit spánkovou deprivací. Se spaním na celou noc jsme v posledním týdnu byli nuceni se rozloučit. Vinou zubů a nejspíš i rýmičky spíme jen od půl desátý do čtyř s tím, že každou cca hodinu a půl se budíme a chceme hladit.
- plácat se ručičkou do stehna, případně si o něj mlátit hračkou.
- strčit si hnátky do pusy a pořádně je ožužlat. Svlíknout si ponožku.
- otočit se s malou pomocí na bříško... no, na tom ještě bude třeba zapracovat :)
- jo, a milujeme knížky a časopisy. Krásně to šustí, je to barevný a dá se to ocucat :)

Tak, Fílo, vše nejlepší! A vám na womenzone taky :)