V neděli to bude přesně půlrok, co přišlo na svět naše velectěné mláďátko. za poslední měsíc udělal Filipes opravdu velkej pokrok. Naučil se:
- vytahovat vlhčené ubrousky z krabičky.
- usmívat se na hračky
- stahovat si čepici a tahat se za uši
- mluvit ve slabikách (suverénně vedou mmmmmammmm, mmmmmmmme?, ne a neni :), vše se mu už brzy bude hodit :))
- sledovat zalejvání kytek a strašně se tomu smát
- bavit se hrou na jukanou
- smát se na babičku (do tý doby se jí bál jak čert kříže :))
- objevil kouzlo hokejové Sparty, respektive ho fascinuje to rudý esko nejlépe na černém podkladu :)
- třískat chrastítkem o šprušle postýlky, mlátit ručičkou do hraček a vůbec dělat všemožně hluk
- držet v každé ruce jednu hračku a nejlépe ještě další v hubičce, prostě hamižnej chlapeček :)
- otáčet se na bříško a z bříška na zádíčka
- válet sudy, když se chce dostat k někomu, koho potřebuje zmučit štípáním a škrabáním
- budit se každou hodinu a dožadovat se prsu (to trvá už měsíc, takže jsem z toho krapet na mrtvici, snad ho to přejde...)
- jíst jogurt a kašičku, odmítat cokoli, v čem je obsažena mrkev a tu případně prskat, házet po lidech a bodýčku
- komunikovat skřeky a slabikami, aby si ho někdo všiml
- chechtat se jako blázen tomu, že se zblil jak Amina

Jo, a pokouší se plazit, respektive strká kolínka pod bříško a zkouší se obrazit, ale zatím mu to ukrutně nejde, takže všechny pokusy končí vzteklým hysterákem :)

Nu, Filípku, tak všechno nejlepší. V úterý jdeme na půlroční prohlíku a dr. bude v šoku, žes za poslední měsíc přibral kilo. To je asi traťovej rekord. Inu, to nepřetržitý noční kojení se musí někde projevit :)