Člověk by si řekl, že pískoviště je dějištěm krásně nevinných dětských her. Ve skutečnosti je to ale svět dravců, kterému se naše mládě teprve učí čelit. Vybaveno z domova zkušeností, že zpravidla získá všechno, co si zamane, se najednou ocitá uprostřed vřavy, kde se žádné chvaty nezakazují😁. Při první návštěvě pískoviště ještě než do sedlo, přišlo o většinu hraček☺. Při druhé je malým zlodějíčekům ještě naivně podáválo, v domnění, že se to sluší a samo nějaké zase dostane. Při třetí návštěvě si už ale kálet na hlavu nenechalo. Jisté holčičce se nenapadně pokusilo ukradnout lopatku, za což schytalo hrst písku do obličeje☺. A výsledek? Teď už ví, že se o svá práva musí rvát. Ze vítězí jen ten nejsilnější. Dnes proto svedl nelítostnou bitvu o kyblíček a posléze s dalšími dvěma batolaty o houpačku. Jedno na ní viselo zepředu, druhé zezadu a třetí se do ní ze strany pokoušelo strčit nožičky😁. U toho hroznýho řevu. A pak se ptáte, kde se v lidech bere ta řevnivost, neurvalost a bezohlednost. Odpověď najdete na pískovišti😀.