Jak rosteme
Filip má 1 roků a 9 měsíců
- 22.03.2016
- Měří 86 cm
- Váží 11,88 kg
Přátelé, kamarádi, našemu mláděti budou zítra bez dvou měsíců dva roky a jelikož teď sladce spinká, podělím se s vámi o všechno, co se za poslední měsíc naučilo. Kdyby toto náhodou četla moje tchyňka, ať se mrkne na váhu. Už máme to, co máme mít ve dvou letech, takže podvýživa nehrozí, huraaaaaa!
A co tedy filipes zvládl nového?
- na začátku 22. měsíce se parádně rozkecal. Bohužel mu ale to obohacování slovníku vydrželo jen týden každopádně slova rozhodně nijak nespojuje, v souvětích taky nemluví a vrcholem jeho lingvistických schopností je slovo kapko (rozuměj jablko), kterým ovšem označuje i mrkev, rozinky, šroubky a ořechy, plus slovíčko drrrrak s precizním errrr. Takže princ z něj evidentně nebude
- začíná napravovat vztahy s rostlinami. Už se jich hystericky nebojí a aby mu přesto náhodou něco neprovedly, všechny furt zalejvá a preventivně hladí a říká jim malá v důsledku toho máme doma už krapet vyhlazenou vegetaci
- zamiloval se do ovcí, králíků a opic. Když jdeme ven, rozhodně s námi musí alespoň jeden zástupce živočišné říše jet taky. Většinou pak v kočárku končí mezi stehny dítěte a ovce už utrpěla kulturní šok, když jí mládě utřelo na parkovišti nějaký značně zablácený vozidlo
- taky se rozhodl, že bude vzorná maminka, takže třeba krmí ovci, čistí zuby medvědovi a kojí jezevce
- taky pracuje na hrubého motorice. Ze schodů a do schodů vyjde za jednu ručičku, na hřišti pak zvládne vyjít schůdky na klouzačku, drže se za zábradlí. A menší klouzačku sjede už i sám.
- a jsme nečekane brzo plnozubí! Tzn. máme dvacet excelentních klofáků omlouvám se za mateřský plurál))))
- z oblečení si mládě zvládne natáhnout max čepici, občas bundu a prostrčit hlavu tričkem. Svléká se ale jako profík, nejlépe už v předsíni
- před spaním vyžaduje místo pohádek vyprávění o tom, co jsme ten den dělali a náležitě to komentuje dokonce díky tomu občas zapomene, že nebyl nakojen, a blaženě usne
- stále miluje domácí práce. Každý den luxuje, vyndavá prádlo z pračky, věší a sbírá prádlo, občas skládá. No, musím to ovšem dost předělávat míchá polívku, zametá a všechno možný utírá. Nejvíc ho ale baví přeskupovat věci, něco někam strkat (třeba zvířátka pod gauč a ještě je tam pro jistotu dozasunout vařečkou), vysypat a zase sbírat. A taky se umí parádně vztekat, když není po jeho.
- a už konečně taky ví, kdo je. Chlapec se po dvou měsících hledání našel a když se ho člověk zeptá, kde je Filípek, ukáže na sebe a řekne kikich
No, uvidíme, co přinese příští měsíc. Začínám být mírně netrpělivá s jeho vývojem řeči, ale snad se to zlepší.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.