Tak, máme za sebou premiéru dítěte zamčeného v pokoji. Filípek se nějakým záhadným řízením osudu (ještě to bude podrobeno detektivnímu pátrání:-))) dostal ke klíčům a zamkl se v dětském pokojíčku:-) takže začala vysvobozovací akce. Nejprve jsme se dítě snažili přesvědčit, aby si odemklo, jenže dítě nebylo s to za vzrůstající hysterie strčit klíč do zámku. Zatímco jsem odmontovávala práh, aby mi klíč strčilo alespoň pod dveřmi a já odemkla, dítě už dostalo komplet hysteráka a klíčem kamsi mrštilo. Snažila jsem se Filípka přesvědčit, ať klíč sebere a strčí mi ho pod dveřmi. Marně, Filípek běhal po pokoji, vztekle vřískal a vymlouval se, že je to vysoko a ukazoval někam na strop. Nakonec manžel našel někde náhradní klíč a odemkl. Tak jsme začali hledat klíč původní a nikde nebyl. Načež říkám: Filípek tvrdil, že je vysoko a ukazoval támhle. A ukazuji po jeho vzoru na garnýže. A jako fakt, nahoře na těch tyčích na záclony leží klíč. Ty voe, ani kdybych dvěstěkrát zkoušela tam ten klíč hodit, vsadím se, že mi pokaždý spadne na zem:-)) tož hezkou neděli všem:-)