Babička :-(
Jsou to 3 dni co mi zemřela babička...moje milovaná babička 
A já se s tím prostě nedokážu srovnat. Furt si říkám, že zavolají z nemocnice, že se spletli, že to nebyla ona, že žije. Když vyjdu ven, tak je mi hrozně, vidím jí všude, nebo si říkám, tudy jsme chodili na procházky. V jejím bytě koukám na židli kde vždycky seděla a říkám si, že příjde, to přeci nemůže být pravda aby tu už nikdy neseděla...nemůže. Všechno se ve mě svírá, je mi hrozně na zvracení a hněv je asi ta nejsilnější emoce, která mě teď ovládá. Zlobím se na všechno...na babičku, že neřekla že jí něco bolí a jela do nemocnice až po tom když už bylo pozdě, na mámu že se jí ještě ptala a nechytla jí za límec a neodvlekla k doktorovi a nejvíc sama na sebe, že jsem jí za celej můj pitomej život neřekla jak moc jí mám ráda. Tolik mi chybí, ten pocit, že už jí v životě neuvidím, je jak kdybych umírala. Smutek na duši, v srdci prázdno a v hlavě ještě víc. Kdybych tak mohla vrátit čas, kdybych mohla klidně bych si to s babičkou vyměnila...abych ležela připojená na přístrojích já a ne ona, abych umřela za ní...Byla to úžasná žena, všichni jí měli rádi, nikdy jsem jí neviděla zvýšit hlas a i když by měla třeba posledních 400,- Kč v peněžence ona by je klidně rozdala. Uklidňuju se tím, že je v nebi s dědou a jsou zase spolu, ale opravdu to moc bolí.
Související články v encyklopedii
-
Každodenním hýčkáním ke kráse
Pravidelná péče o pleť
Pokud toužíte mít pleť zdravou a hezkou, je nutné se o ni pravidelně a dobře starat. Teprve až každodenní „údržba“ Vám přinese ovoce.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.8.2011 20:59Já jsem svoje babičky nikdy nepoznala. A přesto o nich vím všechno, co o nich vědět můžu. Naši nás vychovali ve víře, že babička je někde nahoře a vidí nás a tak na ni musíme vzpomínat, musíme jim všechny důležité informace říkat a musíme žít tak, aby to babičky nikdy nemrzelo. Na svátky a narozeniny babiček a na vánoce vyrážíme na hřbitov, jdou její dcery - 3 sestry a všechny jejich děti které můžou a vzpomínáme na babičky a třeba se i smějeme (vím, že tohle je pro Tebe teď nepředstavitelná věc, ale je to tak). Když někdo z rodiny udělá maturitu, vezme svíčku a jde to říct babičce. Když se narodí miminko, vezme se svíčka a jde se to říct babičce....a tak je to se vším.
Mému manželovi zeměřela před 5 lety maminka, ještě když jsme nebyli manželé, teď snad čekáme mimi a já už té malé tečce v bříšku budu povídat o tom, jakou měla skvělou babičku, jak mi babička vařila výborné špagety a jak byla strašně hodný člověk.
Nenechej babičku zmizet ze Tvého života. Babčika Tě vidí, babička Tě ochrání a díky Tvým vzpomínkám zůstane s Tebou až do konce tvého života. Neplakej že jsi jí neřekla, že ji máš ráda. Nikdo to neví líp než babička. Zkus jít dál a ona bude s Tebou uvidíš. A ve všech důležitých životních chvílích bude stát při Tobě a usmívat se přesně tak, jak si to pamatuješ.
Přeju hodně sil. -
2.8.2011 20:11
Je mi to moc lito
a vim jak se citis , takhle mi umrel deda a i kdyz sou to 2 roky po jeho smrti porad v jeho byte ho vidim se prochazet porad mi leze do snu porad ho citim vedle sebe , byl to jediny clovek v rodine ktery mi opravdu rozumel kdyz sem se to dozvedela mesic sem nemluvila doktori myslely ze sem nema , dotedka me to boli a vim jak se ted citis a rada bych ti rekla ze to bude dobre ale myslim ze pokud si ji mela tak rada jak pises nezapomenes a porad te to bude bolet , ale hlavu vzhuru a mysli nato ze tam je s dedou 
-
2.8.2011 20:11Babička je v nebi a je ji tam moc dobre a navic, z nebe ti a tve rodine muze pomoci primluvou mnohem vice, nez ze zeme
a moc dobre vi, ze ji mas rada a neboj, lidsky zivot je jen vterinka, zlomek vsech veku, ani se nenadejeme a budeme my babickami a taky poputujeme do vecneho zivota 
-
2.8.2011 20:35Ahojky,je mi to lito...ale se smutkem nenadelas nic,me umrela babicka v loni v breznu a boli to porad stejne,moc na ni myslim a ted,kdyz uz je to pres rok a pul se mi o ni zaclo zdat,ja si myslim pokud clovek miloval,bolest casem malinko preboli,ale nikdy ne uplnenpreji ti moc moc sil.
-
2.8.2011 21:07
Hrozný to je,každá smrt je hrozna,kort v rodine,ale když si vzpomenu na kamarada,kterýmu pred tremi tydny umrel 14ti letý syn,je to des
to je něco nepředstavitelného a to deti nemam nejhorsi smrt je,kdyz rodic prezije svoje dite a neboj,babicka je v tvym srdci a tam zustane,jednou se s ni ,,tam nahore" setkáš -
2.8.2011 21:20
Tohle přejde, mi umřela babička před třičtvrtě rokem, půl roku trpěla - měla rakovinu, a když jsem ji viděla, jak tam v ten den klidně a spokojeně leží, bez bolestí, byl to krásný pohled, vím, že to možná zní hloupě, ale věřím, že se jí strašně ulevilo...
U Tebe je asi jiná situace, že babička až tak nemocná nebyla, kdyby byla včas léčena, možná ještě bude žít, ale je to osud, asi se to mělo stát, za chvíli to přebolí, uvidíš... -
2.8.2011 21:43
to je mi líto
mě na podzim umřel dědeček babička s ním byla asi 50 let , tak to bylo hodně těžky.. ale časem se to zacelilo a teď se málokdy rozbrečím, dřív jsem nemohla syšet ani to slovo.. dědček a už jsem slzela teď jakmluvíš o babičce.. já si to vůbec nedokážu představit.. je jí 80 let a dědeček měl 86, byl zdravý a náhle umřel ve spánku. Je to smutné, ale jednou tam skončíme všichni
