Bojím se do Prahy
Ahoj, v pondělí nastupuji na VOŠ do Prahy a zároveň se tam stěhuji. Už týden z toho mám depresi, cítím úzkost a jsem na všechny nepříjemná, i když ani nechci. Pořád na to musím myslet a jsem ve stresu, ani nespím. Vždycky jsem chodila na ZŠ a SŠ do jednoho města a měla jsem to všechno prakticky za rohem a teď se budu muset naučit všechny dopravní řády v Praze a bojím se, že se ztratím. Mám i docela problém normálně s orientací a navigace mě taky často zklame. Vím, že lidé z Prahy tohle nemohou chápat, ale já žiji v malém městě, kde maximálně musím jezdit autobusem, což je všechno. Neumím ani jezdit tramvají, maximálně metrem a když jedu do Prahy, vždycky se orientuji podle kamarádů, protože jsem úplně mimo.
Opět věc, která lidem žijícím v Praze může přijít směšná, ale bojím se i nebezpečí. Tam kde bydlím si připadám 100% bezpečně a to se o Praze fakt říct nedá. Člověk nemůže večer ani projít parkem, aby se nebál znásilnění nebo feťáků. Možná trochu přeháním, ale pochopte, bude to fakt pro mě velká změna. Na druhou stranu se opravdu moc těším do nové školy, tuhle školu chci studovat, ale je to to jediné, co mě tam táhne. Jak jste to vnímali vy, když jste poprvé odcházeli od rodičů někam do velkého města? Jsem jediná "vesničanka", která je takhle zoufalá? 
Související články v encyklopedii
-
Z holčičky se stává žena
První menstruace
Každá jsme to zažila, další to ještě čeká. Pro někoho je to požehnání, pro někoho nemilé překvapení. Proč a kdy k první menstruaci dochází?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.8.2019 20:38
Já jsem na základku chodila u nás ve městě, bydleli jsme hned vedle. Na střední jsem dojížděla asi 35 minut. Na VŠ jsem se rozhodla jít do Prahy. Taky jsem z toho měla strach, navíc jsem hroznej introvert, nemám moc ráda lidi, hlavně když je jich hodně na jednom místě. Celkově prostě mám ráda svůj komfort
Ale zvykla jsem si fakt rychle. Ze začátku jsem ani neměla data, takže jsem se musela spolehnout na to, co jsem si našla předem. Ale nikdy jsem neměla problém. Teď teda už data mám, ale stejně se radši dopředu podívám, kdy mi to jede, odkud, jak se dostanu ze zastávky, případně kde přestoupit apod. Je pravda, že první semestr jsem jezdila jenom do školy a na byt (ale 4x jsem se během prvním měsíců stěhovala ). Teď už se i v Praze orientuju. Je pravda, že ze začátku jsem mívala návaly paniky v přeplněným MHD Fakt to není tak hrozný, jak se ti to teď zdá A pokud se nedejbože ztratíš, tak se prostě někoho zeptáš. 
I mě se často lidi ptají na cestu, Češi i cizinci. V nejhorším ti ten člověk řekne, že neví a zeptáš se někoho jinýho. A po tom necelým roce, co tu jsem se směju sama sobě, že jsem se bála a že jsem si myslela, jak se ztratím, ale všechno mi teď aspoň v centru přijde fakt blízko Začíná se mi to spojovat, ty části, co jsem vždycky znala zvlášť. Já jsem teda měla v Praze už přítele, ale do školy jsem musela sama, takže spíš jenom že jsem se vracela k němu než aby mi pomohl a doprovázel mě. -
28.8.2019 9:07
A máš internet v mobilu? Pokud jo, neztratís se a jízdní řády si taky dohledas (ideálně dpp.cz). Praha je jen větší vesnice, nic zvláštního
takze no stres. Pro začátek stačí, když si nacvicis cestu tam, kam potřebuješ, prozkoumas nejbližší okolí, a až si budeš jistější, vyrazis do víru velkoměsta, osvojis si správně výrazy (neříká se litacka, ale tramvajenka a metru se neříká podle barev, ale písmen ) a už budeš skoro jako mazak -
27.8.2019 17:33Ahojky
určitě nejsi první ani poslední, já tohle prožívala v 19ti, kdy jsem se stěhovala do Ostravy (avšak z osady, kde bylo 7 domů, ačkoli jsem na gympl chodila do klasického "města")...první týden byl asi nejtěžší, ale nic hrozného bylo to nejlepší rozhodnutí v mém životě a dnes jsem za to opravdu vděčná (ačkoli jsem si i nájem tenkrát platila sama)...nakoplo mě to do života a teď mám za sebou 2 týdny úplně sama na Maltě (pracovně) a věčně někde na cestách...
Zvládneš to a zjistíš, že i bez kamarádů se zorientuješ. Naštěstí je super doba v tom, že je vše online, na druhou stranu když tě zklamou technologie, budeš se prostě ptát lidí...určitě najdeš spoustu kamarádů a nakonec si Prahu zamiluješ Věř si! -
27.8.2019 17:49Pre boha, to snáď nemyslíš vážne. Ja som mala 23 keď som odišla do Prahy za prácou a vtedy som tam poznala len môjho ex. Prvýkrát som šla metrom ešte z Florencu, kde je prestup a neuveríš, normálne som otvorila ústa a spýtala som sa. Áno, v noci to môže byť na niektorých miestach nebezpečné, ale na to časom prídeš, čomu sa vyhnúť. Neviem, z kade máš všetky tie predstavy, ale Praha je prekrásne mesto plné možností a cestovné poriadky už sú aj na google maps, hlavne, väčšinou budeš jazdiť tie isté trasy, čiže tak do 10 spojov. Vôbec nie je dôvod panikáriť. Ja som SAMA zvládla Barcelonu, kde je 9 liniek metra, ďalšie prímestské S a R linky, autobusy tam nemajú normálny cestovný poriadok, a nestratila som sa. Dokonca ma ani nikto neokradol
O polroka sa budeš smiať sama na sebe, ako si sa zbytočne bála... -
28.8.2019 16:48Tak ja se do Prahy prestehovala za praci pred 14 lety z mestecka se 4000 obyvateli. A jsem stastna.
Zakladni cestu do skoly se naucis hned, pak budes pomalu poznavat okoli a jine cesty. Dpp.cz je na spojeni fajn. Obecne plati dve pravidla: 1. chod za davem, at jdes kamkoliv a 2. kdyz najdes metro nebo tramvaj, trefis vsude S aplikaci od dpp.cz "PID litacka" a s mapy.cz je to uplne v klidu.
A ohledne bezpecnosti - za celou dobu me nikdo neprepadl, nikdo neokradl ani jinak neublizil. Jo, uvidis spoustu individui a bezdomovcu, ale kdyz si hledis sveho, je to ok. Jednou v noci jeden bezdomac sedel u nas pred barakem u vysypanych popelnic a mel u sebe velkeho cerneho vlcaka. Sla jsem ve 2 rano sama domu a malem me trefil slak. Ale normalne pozdravil a kdyz pak odesel, uklidil po sobe
A je jasne ze kdyz pujdes v noci, tak nepujdes pres park, kde tihle "bydli", ale po ulici nebo treba taxikem (nejlevnejsitaxi.cz). Neboj, bude to v klidu
