Dlouholetá nevěra....:((
Milé womenzonky, obracím se na vás, protože jsem velmi nešťastná a potřebuji nějaké rady či jen se tak vypovídat...S manželem jsme spolu téměř 14 let spolu, z toho necelé 3 roky manželé...a já jsem před měsícem zjistila, že mi byl téměř 4,5 nevěrný - zjistila jsem to úplnou náhodou a o to byl můj šok větší a to zklamání ....je to pro mě strašné, nevím co mám dělat - tvrdí, že mě miluje, ona pro něj nic neznamená a neznamenala a další řečičky...a chce abych mu odpustila a byla s ním...rozvádět se nechce. Já jsem to zatím nikomu doma neřekla, rodina tedy nic netuší a jestli tuší, tak se radši neptá.. Co myslíte - můžu mu i po tom všem co mi provedl věřit?? Já si nejsem jistá, že bych ho mohla vzít zpátky, ty city vůči němu dost ochladly.........
Do toho právě jsem potkala fajn kluka, který je mi sympatický a nejspíš se do něj platonicky zamilovala - jenže on je zadaný a mé city určitě opětovat nebude....Tak zoufale jsem chtěla někoho potkat, abych zapomněla na tu zradu od manžela až jsem se zamillovala to toho nepravého....
Je mi 31 let, chtěla jsem šŤastou rodinu, mít konečně dítě a takto to vypadá, že zůstanu rozvedená a bez dítěte...
( Omlouvám se, že jsem si tady vylila srdíčko - trošku se mi ulevilo a když příjde nějaká odpověď budu jen ráda....
Holky, všem moc děkuji za vyjádření vašich názorů a podpory........jste zlatíčka 
To rozhodnutí je těžký krok, ale musím být silná a udělat ho.....
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
5.7.2011 13:51Ahoj milá anonymko. Nedá mi to a musím začít takhle - 4,5 roku ti byl něvěrný??? =-O No ty bláho! A říká, že pro něj nic neznamená? To mi nějak nesedí, určitě bych byla tak dlouho s někým, kdo by mi byl ukradený.... Já jsem si také nevěru zažila, ale to mi bylo teprve 15 a jemu 17, on byl mladý a divoký.... Po 2 letech jsme spolu začali chodit znova a teď jsme spolu už 2,5 roku a jsem šťastná. Ale taky mě občas napadá, jestli mě opravdu miluje nebo vlastně jak dlouho mu tohle vydrží (s žádnou tak dlouho nevydržel), jestli ho to bude bavit, jestli mu budu stačit (po tolika holkách, co vlastně měl...). No můžu ti říct, že je to někdy dost těžké, ale spíš si to dělám sama, protože on je fakt věrný a utvrzují mě v tom i jeho nejbližší. Ale prostě ten červík v mé hlavě hlodá a hlodá a asi nikdy hlodat nepřestane. Důvěra je totiž hrozně ošemetná věc.
Ale když je ti tak dlouho nevěrný, to bych asi neskousnula a ukončila to. Tomu svému jsem řekla, že jestli mi ještě jednou ublíží nevěrou, tak se sbalím a už mě nikdy neuvidí. Miluji ho nade vše, ale já bych teda nevěru nepřekousla, už proto, že vím, jak strašná je.
Chápu, že po tak dlouhé době není vztah to, co asi dřív býval, možná jedno klopýtnutí by se ještě dalo nějak vzít, ale zahýbat ustavičně 4,5 roku už mi přijde víc než vážné.
Být tebou, rozešla bych se s ním. Ale já jsem já a ty jsi ty, takže záleží jen na Tobě.
Ale věř, že láska tě může potkat kdykoliv a většinou tě potká, když to nejmíň čekáš, když žádnou lásku nehledáš.
Je ti 31, takže i dítěte se ještě můžeš dočkat.)
Snad se rozhodneš podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, držím Ti palce!) -
5.7.2011 17:01Ahoj, taky jsem byla s chlapem témeř 10 let. Věřila jsem mu, tvrdil, jak mě miluje... a pak jsem se dozvěděla, že mě podvádí. Sliboval, odpustila jsem mu.... a za pár let se to opakovalo. Důvěra zmizela, bylo jen podezírání a obavy. Vztah nestál za nic. Tak jsem to ukončila. Brečel, dolejzal, požádal mě o ruku.... už jsem mu neodpustila. Našla jsem si nového přítele, jsme spolu už skoro 5 let, máme miminko a před měsícem jsme se vzali. Jsme šťastní. A ex? našel si jinou, taky ji podvádí a myslím, že se to nikdy nezmění.
Radím ti, uteč dokud jsi mladá. Jestliže tvrdí, že to nic neznamenalo, tak lže. 4,5 roku vždycky něco znamená. Je to strašně dloouhá doba....celou dobu ti lže a dělá z tebe vola. S tímhle nikdy nebudeš už šťastná. Kdyby to byla nevěra na jednu noc, tak to pochopím, ulítnout může každej. Ale takhle dlouho? to je setsakra promyšlená a promakaná věc. JAkto, že jsi na to nepřišla dřív? A jak jsi na to přišla teď? -
5.7.2011 15:27
já nevěru partnera nedokázala překousnout a odpustit, přišla jsme na ni chvíli před porodem našeho společného chtěného dítěte. Stihla jsem se ještě odstěhovat, a od narození jsem byla s prckem sama a bylo nám dobře. Potom jsem potkala dávného kamaráda, který byl pár měsíců po těžkém rozchodu a začal chodit se mnou ven s kočárkem a s malým, vzájemně jsme si vylívali srdíčka a podporovali se. Přerostlo to z přátelství k lásce, přítel miluje mě i syna, každý si myslí, jaká jsme spokojená rodinka, když jsme někde spolu. Vídáme se denně, je nám spolu dobře, se synem se s ním máme jako v ráji. A ex? Milenku přestal velice brzo bavit, jak byl úplně volný, mohl na ni mít denně čas, už to mezi nimi nebylo jen o sexu a jeho dobré náladě u vínka, výletech, ale začal ji prudit se svými problémy, které si tím navařil a podle posledních zpráv to mezi nimi pěkně skřípe, pokud spolu ještě vůbec jsou.
Odešla jsem před porodem, odešla bych na tvém místě klidně třeba hned. Bude to bolet, bude to těžké, ale bude zase dobře a to i bez něho. Dala bych si čas na to, abych se z toho dostala a třeba najdeš náhodou partnera tak jako já i s malým dítětem, které mu vůbec nevadí a chlubí se tím, že má krásného syna a jsou správná dvojka. -
5.7.2011 16:01Vyprdni se na něj, ono 4,5 let je hodně dlouhá doba na to, aby pro něj nic neznamenala!!! Proč nemáte dětičky? nedaří se???? Najdi si milujícího hodného muže, který ti bude lásku opětovat, ne nosit jinam. Věř mi, užírala by ses s tím čím dál víc, znám to z vlastní zkušenosti.
Hodně sil k nakopání do zadku !!! -
5.7.2011 13:32
Ahojky myslela jsi 4,5 měsíce nevěrný? Nebo snad roků? Tak jako tak, napíšu ti ze své zkušenosti. Taky jsem byla s jedním,který mě podváděl. Já jsem tomu nechtěla věřit, ale ke konci vztahu už to bylo tak okaté, že by tomu neuvěřil jedině.. No ani nevím, kdo. Když jsme se rozešli, bolelo to, probrečela jsem hodně nocí, myslela jsem si, že už si nikdy nikoho nenajdu, pořád jsem mu volala.. Byla jsem hloupá. Nato se mi ještě ozval jeho kamarád, jestli bych s ním občas nešla do postele. To jsem zavrhla, jednak kvůli sobě, ale já husa bych měla špatné svědomí vůči bývalému. Nakonec jsem na pár dní odjela ke známé a co čert nechtěl, její manžel dělal zedničinu a my jezdili s ním, a jednou jsme brali ještě jeho kolegu. Takže první den jsme se poznali, druhý den už jsme na zpáteční cestě seděli v autě spolu vzadu a on ruku kolem mých ramen, třetí den už jsem tam jela sama s ním. Ani nevím, jak to přišlo, nedoufala jsem v to, ale teď spolu žijeme rok a půl, v srpnu máme dvouleté výročí a zatím jsme spolu moc šťastní
Mimochodem, také byl původně zadaný, ale už jim to neklapalo. A když si teď vzpomenu na bývalého? Nechápu, proč jsem s ním byla, tolik mi ublížil, nestála jsem mu ani za to, abych pro něj byla jediná, a vůbec na něj nevzpomínám ráda. Takže, ty svého muže znáš nejlíp, ale dělal to vědomě, dost dlouhou dobu, a musel vědět, že ti tím ublíží. Udělal by tohle chlap, který tě opravdu miluje? Myslím si, že ne. Kdybych byla ve tvé situaci, dnes už bych se rozhodla ho opustit, protože být s takovým člověkem znamená trápení do budoucna, nedůvěru a ztrátu času, alespoň tedy pro mně. Přebolí to pouze časem, ale doufám, že jsem ti aspoň trošičku pomohla -
5.7.2011 16:03moji rodice jsou nazorny priklad,kdyz mi bylo 6 a sla jsem do 1.tridy,muj tatka mel pomer z ktereho vynikl muj nevlastni bratr,mamka to nejak prekousla,kvuli me,abych mela tatku,ale nevera se opakovala a nakonec po 20 letech manzelstvi pozadala o rozvod.od te doby co mel to dite,uz mu neverila,vztah nefungoval ale vydrzela to kvuli me abych vyrustala v uplne rodine.po 20 letech manzelstvi prohlasila,ze kdyby o rozvod pozadala uz tenkrat,mohli sme zit uplne jinak a lip,cele ty roky pak se jen trapila a vse ji to akorat uziralo,ja byt na tvem miste,vse ukoncim.u takovych chlapu se da ocekavat,ze to udelaji zase.tot muj nazor.
-
5.7.2011 20:31
ja bych neveru neodpustila, nemohla bych uz verit.. 4,5 roku je dlouha doba, jestli mel 4,5 roku jednu partnerku s kterou te podvadel tak vez, ze to nebyl vztah, ktery by byl nezavazny a bez citu- neverim... ja sama mam v okoli pary, ktere tak ziji a nevadi jim to - nebo vadi, ale nic s tim nedelaji.. mou kamaradku pritel podvadi jiz x let, ona to tusi, ale kasle na to, ridi se heslem " co oci nevidi..", jelikoz jinac se k ni partner chova dobre a financne ji zajistil.. ja bych tak zit nemohla.. ty si urcite zaslouzis vic, nez chlapa, ktery te podvadi...
-
5.7.2011 21:01
Můj manžel 2x "uklouzl", vždy v době, kdy jsem byla těhotná a děti byli plánované. Po tom druhém uklouznutí jsem si říkala, že už to nezvládnu, chtěla jsem se rozvést, ale uprosil mě a tak uplynul rok. Je tedy pravda, že se snaží být dobrým manželem a je hodně doma, stará se o mě i o děti, náš vztah je teď o dost lepší, ale další nevěru už nezkousnu a i si to asi uvědomuje, že seká latinu. 4,5 roku je hodně hodně dlouhá doba, být tebou bych tento vztah už neřešila a odešla bych. Jestli nemáš kam, rodiče ti určitě poskytnou potřebné zázemí. Určitě si najdeš muže, který si tě bude vážit a milovat tě více.... Tak držím palce ať máš hodně sil to zvládnout, není to jednoduché ...
-
6.7.2011 5:56
tak já se taky přidám
po 7 letech společného žití jsme se vzali a plánovali prcka a já dva měsíce po svatbě zjistila že má poměr s mojí nejlepší kamarádkou a tak jsem se po necelém roce po svatbě zase rozváděla.Pokud ztratíš důvěru už nikdy to není jako dřív a já jsem to prostě nerozdýchala a pokaždé když na mě sáhnul viděla jsem "kámošku".Vastně mě zradili najednou dva lidi kterým jsem věřila.Tak že v 36 letech jsem začínala znova,bez manžela a bez dítěte.Ale happy end ti nenapíšu na něj ještě čekám )) Každopádně udělá to jednou a udělá to zase a to mi věř
