Jsem hrozně citlivá
Ahojte, potřebuju nějak pomoct, povzbudit, cokoliv. Jsem s přítelem 2 roky a 5 měsíců, je můj první a já jeho taky. Hrozně jsme se v neděli pohádali, byl ke mě poprvé strašně hnusný a v pondělí za mnou přišla kámoška, že prý řekl, že na začátku prázdnin se se mnou rozejde, protože se hádáme, že ho to se mnou nebaví a podobně, měl pravdu hádali jsme se asi tak dva týdny, prostě hrozné období. Když jsme si o tom promluvili, řekl, že to bylo minimálně 2-3 měsíce zpátky kdy se chtěl rozejít a na otázku, kdy jsem se ho zeptala jestli se mnou chce být mi řekl že jo, máme plány na prázdniny a řekl mi, že by se se mnou na prázdniny ani nedomlouval. Ale já teď hrozně trpím pořád přemýšlím nad tím, že se nad tím tak rozmýšlel a neřekl mi ani slovo, aby jsme to nějak urovnali, brečím, nemůžu jíst, nemůžu se soustředit na nic, je mi zle a nejradši bych byla, kdybych to vůbec nevěděla. Když byl u mě pořád mě objímal, chytal za ruku, koupil nám jídlo, omluvil se mi a bylo to v pohodě konečně jsem se mohla normálně najíst, ale druhý den když jsem byla sama to na mě přišlo... Vím, že si i s někým psal, měl zrovna na mobilu otevřený FB se zprávami, ale tohle mě teď trápí nejméně, protože vím že by mě nepodvedl ani nic podobného. Celý den mi dneska nepsal a vlastně teď mi napsal tak tři slova a zase je někde pryč, já bych si potřebovala aspoň s ním psát nebo něco, ale ani to ne a jelikož jsem nemocná a nikam nemůžu jít o to je to pro mě horší. Nevím jestli jsem moc přecitlivělá možná jo, změnila jsem antikoncepci, je škaredé počasí, já jsem sama doma a nemám co dělat a proto to na mě doléhá, já fakt nevím. Co by jste dělaly na mém místě?
Jen si to nechci zhoršit, nechci být za hysterku a nechci mu vypisovat a ptát se kdy spolu budeme, nevím jestli se mám přestat ozývat aby si nemyslel že tu jsem pořád pro něj a nechat ho ať se ozve první, vůbec nevím... Hlavně se potřebuju zabavit, přijít na jiné myšlenky, protože mě to ničí.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.5.2015 0:55
Vždyť jste spolu už dva roky. Nemůžeš přece řešit že nechceš být hysterka apod. Ptáš se na otázky jako by jste spolu byli teprve par měsíců. Prostě mu zděl, že ti chybí a klidně mu řekni jak se cítíš. A taky popřemýšlej jestli se jeho chování nějak nezměnilo. Jestli se ti třeba nevyhýbá apod. a pak bych se ho na rovinu zeptala proč se tak chová. Ona je někdy lepší znát pravdu než si domýšlet a trápit se