Jsem naštvaná na manžela
Holky, přes rok se snažíme o druhé mimi-problém je u mě, těžko říct, jestli to půjde (natož někdy za pár let...). Poslední měsíce to řeším i s dr., beru vitamíny, léky... S manželem jsme samozdřejmě byli dohodnutý na tom mimču. No, a dneska jsem si říkala, že bych mohla mít ovu, řekla to s nadšením manželovi a z něho vypadlo, že druhý nechce, že se bojí, že to neutáhne... Holky, já se toho bojím taky, ale pořád u mě převládá to, že bych chtěla druhý!
Proč mi to neřekl dřív??? Bulím tady, chytli jsme se, řekla jsem mu, že už s ním teda spát nebudu, at si najde koho chce.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
5.7.2011 21:47Ahoj, chápu tvé naštvání, ale chápu i manžela. Zkus s ním o tom ještě jednou promluvit a s chladnou hlavou. Vždyť znáš chlapy, neřeknou nic na rovinu. Zkuste si udělat tabulku nákladů, zařaďte tam i nějaký nečekaný výdaj typu: nutnost koupě nové pračky,atd...a zkuste se i zamyslet nad tím, jestli jsou všechny náklady nutné a nenašlo by se tam někde něco, na čem by se dalo ušetřit, aby zbylo na miminko. Já ho totiž na jednu stranu také chápu, vidím to u svého přítele, otěhotněla jsem v době, kdy jsme se zadlužili na rozsáhlou kompletní rekonstrukci bytu, všechny úspory na to padly, mě poslali na neschopenku v druhém měsíci a všechno táhne skoro sám, já pokryji akorát náklady na malou a on se každý den stresuje, aby se v práci dařilo a on o ní nepřišel. Takže ještě jednou: s klidnou hlavou to s manželem prober...
-
6.7.2011 9:43Také se přikloním k názoru Lu.ciiie. Proberte to v klidu, bez emocí. Udělejte tabulku nákladů, já to tak také udělala. Hlavně netlač na pilu, ať to neskončí rozvodem. Miminko by měli chtít oba rodiče a nejen ty..... Hodně štěstí.
-
7.7.2011 9:10Chápu, jak se cítíš. Prožívám něco podobného. Snažíme se s manželem o druhé dítě už 4 rokem, problém je také na mé straně. Mám dlouhé cykly a hormonální výkyvy a nikdy nevím, jak dlouhý následující cyklus bude a špatně se mi hlídá ovulace (když zrovna proběhne). Po třech letech jsem jako zázrakem v prosinci 2010 otěhotněla, ale v únoru přišlo zamlklé těhotenství. Oba si druhé dítě moc přejeme (aspoň to tak vypadá), ale minulý měsíc, jako už poněkolikáté, když došlo na věc a přišla ovulace (potvrzená od doktora), tak byl manžel unavený a neměl chuť...... Taky jsem to hrozně obrečela a doteď jsem mu to nezapomněla. Nechápu ho a ty řeči, že tak to třeba vyjde příště, mě dokáží rozzuřit k nepříčetnosti.... Taky mám 100chutí s ním už nikdy nespát, jenže sama si to dítě bohužel neudělám
a smířit se s tím, že už druhé dítě nebude jen z jeho pohodlnosti je taky strašně těžké. Držím moc palečky, abyste dopadli lépe než my , abyste to s manželem probrali a brzy se vám zadařilo....
