Máma
Ahoj, nevím kde začít tak to někde načnu.. mám pořád problémy s mámou.. už nevím jak jí vyhovět aby byla spokojená. Mám o dost mladšího sourozence a nechová se ke mě zrovna nejlíp a já si to nenechávám líbit a máma mi vždy řekne že se s nim nemám srovnávat že jsem o dost starší tak ať se nechovám jako on. dneska jsme se zase pohádali a řekla mi že podle mě je nejbáječnější a bezchybnej jen můj přítel a že ostatní jsou prý podle mě "skety" nebo nevim jak to jinak nazvat.. 
a když jsem jí řekla aby se ke mě nechovala jako k malýmu dítěti tk řekla že od teď teda bude když mi to prý tak připadá takže mi zatrhla zítřejší oslavu mého kamaráda... a aby toho nebylo málo řekla že když se mi to nelíbí ať se odstěhuju k tátovi... Už fakt nvm co dělat, sama sem furt z něčeho ve stresu a ona mi teda nepomáhá. Místo toho aby se zeptala co mi je nebo co mě trápí akorát mě seřve že jsem zase nepříjemná.. Normálně si s ní promluvit nejde protože hned vyletí.. nvm co dělat, budu ráda za každou radu
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.8.2011 9:35Měla jsem doma to samé. Zkus se ale zamyslet jestli toho na mamku taky není hodně? Zkus ji pomoct, když bude třeba doma vzít sourozence ven, at si odpočine, snaž se at dělá doma uklidu méně, chod ji nakupovat atd... Ty vztahy se časem tak udobří že na ní nedáš dopustit později, i když problém tam bude furt
A s tím sourozencem to nesmíš tak řešit... na ně jiná rada snad není 
-
18.8.2011 23:44není mi dost jasné, jakou radu Ti dát. Kolik Ti je let?
To co jsi napsala mi přijde fakt jako "normální vztah" matka a dítě. Když tak tady nebo do vzkazu napiš víc, pokud chceš. Z těch pár vět co jsi tu napsala mě žádná rada nenapadá. -
19.8.2011 7:25Nepíšeš, jestli má máma nějakého přítele nebo jestli je na domácnost sama. Podle toho, co jsem četla, táta bydlí jinde. Asi toho je na mámu moc a často vyletí kvůli blbostem. Já to znám. Mám holky 3 a 11 let a jak ty mě dokážou někdy vytočit. Po tý mladší toho z její vůle moc chtít nemůžu, ale ta starší by mě překvapila tím, že by mi občas vzala vítr z plachet. Prostě než kvůli něčemu vyletím, mohla by jít a udělat to sama. Ale někdy mám pocit, že mi to někdy dělá schválně, že čeká, kam až to vydržím aq když bouchnu, tak ona zase vyhrála. Ale asi je to normální v rodinách,kde jsou puberťáci.
Asi byste si měly s mámou sednout, bez toho mladšího sourozence a popovídat si o životě, co od něj chcete. Tvoje máma to má v životě přeci jen těžší než ty, tak někdy zkus problém zvládnout v klidu, nekomentovat. Mámy někdy pustí z pusy něco, co tak nemyslí, což děti ale umí taky. Ta moje starší musí mít vždycky poslední slovo a to je věc, která mě taky dostává do varu. Takže mluvte spolu, v klidu. Když ty to dokážeš, máma nebude mít důvod zvyšovat hlas. Držím ti palce. -
19.8.2011 6:34
Takhle jsem to měla doma taky a myslím, že to tak je ve většině rodin
prostě mamina no taky jsem byla neštastná, brečela jsem a nevěděla co dělat, chtěla jsem od ní pryč. Ale ono ti to jednou všechno dojde...až budeš mít svojí domácnost o kterou se musíš postarat, děti, práci... neber si to tolik, ona to kolikrát určitě nemyslí tak, jak to řekne -
19.8.2011 7:03Já ti bohužel taky žádnou radu nedám, jen to budeš muset vydržet. Já taky nikdy neměla mámu, se kterou bych si rozuměla a co vím, tak spousta mých kamarádek má maminy, které je klidně i zesměšňují :/ V 19 letech jsem se odstěhovala a mám klid jen někdy, hodně často mi moje máma volá a furt něco nařizuje. (mimochodem, moje máma umí jen 2 slova: musíš, nesmíš). Třeba zavolá a řekne "no, ale toho 24. musíš přijet" Nelíbí se mi to, protože já za nima na návštěvu jezdit musím pořád a oni za mnou vůbec nejezdí, ale nechci mít v rodině problémy, tak radši mlčím ... Já ze své osobní zkušenosti vím, že jaká moje máma je, tak taková bude vždy, nezmění se, ani když budu v jejím věku, tak si myslím, že to nic nezmění. Bohužel, někteří nemají se svými rodiči dobrý vztah
-
22.8.2011 6:34Měla jsem to stejné a po maturitě jsem si prostě zabalila a odstěhovala se 800 kiláku pryč, myslela jsem, že časem se vztah změní, když se provdám, narodí se jí vnouče... nebudu Ti lhát, je to prostě pořád špatný, myslí si že mně může organizovat a kritizovat za vše, co udělám a moji rodinu taky, ale už si to tak neberu, jsem daleko a když potřebuji pomoc od maminky, tak jdu za tchýni a tá mi pomůže
