Neklidne spaní v 7,5 měsíci
Holky pomoc. Naše za tyden 8 měsíční holčička uz asi tyden v noci špatne spi. Pri trimesicni kolice kterou mela to byly muka. Kolem Vanoc asi mesic az dva dobry, naučila se budit jen jednou na Um a hned zase usnula. I uspávání vcelku šlo večer. Ano byly noci kdy se budila casteji ale jen obcas ..ted je to každou noc. Usina neklidn, pořád se převaluje, lezi spis na boku a hlavu uplne zalomenou nahoru a dudla. V noci kolikrat se začne prevalovat a uplne plactive vykrikne..někdy pomůže jen dudlík, někdy uz chování nebo Um. Uz asi 3 týdny ma natekle dásne a taky me napadla separacni úzkost. Neplace pokaždé kdyz se jen vzdálim ale moc se nechce chovat u cizich a rozplace se. U domacich (babička deda tatinek) v poho. Jak se muze projevovat obdobi sep.úzkosti? A jak jste vy meli ty noci v tomto veku? Uz zkouším peřinku, vic obléct, min obléct, polštářek, min nebo víc vecer nakrmit..nevim zda to vůbec muzu ovlivnit nebo to ''snad" prejde. I treba v autě kdyz jedem navečer domu se po chvíli vzteka. Celkove v te sedacce nevydrží dlouho.. Prosim o vase rady a jak to máte nebo jste to meli vy..a zda to přejde. I to vztekani. Dekuji..hezky večer 😊
- 14.03.2017 8:53:39 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.3.2017 21:55
My to měli taky,separacni úzkost plus zuby,trvalo to u Nás od 10m-16m,budili jsme se v noci v průměru 6x,teď se to trochu zlepšilo,ale zoubky rostou pořád a občas máme zase noční desy,kdy nejde utisitCo se týče vzdělání,u Nás bylo bouchani hlavou o zem,preslo to a teď si zase leha na zem a křičí,když se mu něco nelíbí a v autosedacce taky často,věřím,že to taky přejde,je treba vydržet a zkoušet co zabírá.
-
13.3.2017 10:02
Tipuji to na zuby a nebo i špatné spací návyky. Ještě mě napadá, jestli nemá rýmu, na to mě navádí to zaklonění hlavičky při spaní. Tu rýmu může mít i k zubům. Zuby mažu kamistadem, efekt ale moc nevidím. Může se mazat po 6 hodinách, tak dávám před spaním. Když se v noci hodně budil a plakal a evidentně to byly zuby, tak jsem dávala nurofen.
To vztekání je podle mě normální. Dřív ti dávala najevo, že se jí něco nelíbí pláčem, teď už to umí vyjádřit i jinak. Do určité míry je teď výhoda, že se líp pozná, jakou emoci mimi vyjadřuje. Na vztekání reaguji, tak, že řeknu, že vím, že se mu to nelíbí (třeba na tu autosedačku - ty už v ní nechceš být, viď? Nelíbí se ti, že se nemůžeš hýbat a nudíš se, co?), říct, že to teď tak musí být a pak najít nějaké řešení (Co bychom mohli dělat, abys vydržela cestu domů? Chceš si zatím s tímhe? a nabídnout nějakou věc, když tu nechce tak jinou - pokud řídíš tak třeba zkusit písničku, pustit rádio...). My to máme pravidelně u přebalování. Někdy to zabere, jindy ne. Tak ho holt nechám vztekat. Prostě to teď tak musí být. -
13.3.2017 15:06
Ahoj, moc neporadím, protože s Mírou ejdeme na podobné vlně taky už od půlroku, kdy je živější. Přes den si hodně hraje, od půlroka válel sudy ostošest, pak se začal plazit ostošest, a začaly mu noční děsy, kdy znenadání řve, jak když ho někdo bere na nože a po 2minutách usne. Neděláme s manželem nic, prostě čekáme, až to přestane a spíme dál. Když na něj jen sáhneme, tak sebou háže šíleným způsobem (začátečnická chyba mno )Někdy se to vrací po hodinách, někdy je to několikrát za hodinku a pak zbytek noci spí. Myslím, že to všechno začalo zoubkama a tím, jak moc objevuje a učí se nové věci. O separačce jsem už taky uvažovala, protože pokud je malý v klidu a jsme na návštěvách, špatně snáší kontakt s jinými lidmi než jsem já a manžel (obrekává, dívá se nedůvěřivě, natahuje se za náma, ale pořád celkem v klidu u tety či babičky vydrží a po hodince si na ně "zvykne"). Občas někdo předhodí, že je to tím, že nikam nechodíme bla bla, ale vysvětlovat někomu synovo chování, když ten člověk sám malé dítě nikdy ani z rychlíku neviděl, prostě nebudu.
Syn teď oslaví rok a je to čímdál větší sranda s těma projevama. Autosedačku nesnáší už od 3.měsíce. vyřešili jsme to hračkou s různými chrastítky, šustítky a kousátky. Než usne, zabaví se. Začínám už uvažovat o paní na hlídání, jelikož jsem na něj každý den sama a manžel neustále v práci, takže cítím už absolutní vyčerpání, kdy mám pocit, že sebou znenadání snad praštím o zem.