Neumím volat
Ahojky,mám odjakživa takový problém ale štve mně čím dál víc. Když mám něco zařídit přes telefon,tak se vždycky přeřeknu,nebo ze zvyku mluvím hovorově,když bych měla slušně. Nebo prostě něco popletu,jednoduše jsem trapná. Radši mám osobní jednání,tam člověk zaměstná "chování" celého těla a to,co nemám v projevu,můžu spravit celkovým vystupováním,nebo třeba i úsměvem a už to není tak blbý. A to mi je 27. Máte to tak taky někdo nebo jsem jediná? 
Dřív jsem nemohla telefonovat vůbec,měla jsem z toho fobii,ale teď už bez problémů zvednu ten telefon,ale zase někdy plácnu nějakou blbost nebo něco pokazím. Asi radši budu chodit všude osobně..
- 02.10.2015 20:00:46 - yamd změnila kategorie otázky
Související články v encyklopedii
-
Každodenním hýčkáním ke kráse
Pravidelná péče o pleť
Pokud toužíte mít pleť zdravou a hezkou, je nutné se o ni pravidelně a dobře starat. Teprve až každodenní „údržba“ Vám přinese ovoce.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.10.2015 15:24Znám to moc dobre,měla jsem to do nedavna. Ale musela jsem zacit telefonovat a najednou tech hovoru bylo tolik,ze me to preslo. Zacala jsem si predstavovat,kdo sedi na druhem konci a pomohlo to.
-
2.10.2015 15:26Já jsem dlouho dělala to, že jsem si předem psala, co do telefonu řeknu. Např. jsem se chtěla objednat k lékaři, tak jsem si vyloženě napsala: "Dobrý den, tady (moje jméno). ..." A takhle jsem si to vždycky psala. Hodně mi to pomohlo. Pak jsem se - nechápu - přihlásila na brigádu do call centra a od té doby v pohodě, naučila jsem se nebát toho telefonu
A to jsem s tím dřív fakt měla problémy, když jsem měla volat, rozbušilo se mi srdce, rozklepal hlas a nevěděla jsem vůbec jak se představit a tak. A zvládala jsem telefonovat jen s mamkou, taťkou a babičkou, jinak jsem telefon radši ani nebrala. -
2.10.2015 15:45U mně je to hodně podobné ,vždy jsem si myslela že jsem nějaka divná
a nikomu jsem otom neřekla ,ale tet jsem opřímně ráda že nejsem ani zdaleka jediná
-
2.10.2015 15:37Ja taky volani nemusim,furt se mu vyhybam,ani sama nevim proc
-
2.10.2015 15:41
ahoj, já měla fobii z telefonování asi do svých 27 let, nezvládala jsem ani volání rodině a volat na úřad, nebo k doktorovi, to byl vždycky teror. pomohlo mi až to, že mi manžel omylem poslal smsku, co psal své bývalce. nebylo tam nic hrozného, jen,jak se má a že by si mohli zajít na kafe, ale mě to úplně vzalo. od té doby smsky nesnáším, pořád mám strach, že nejsou pro mě a kdoví komu to píšou.... od té doby jen volám. nic moc návod, ale něco jako terapie šokem
-
2.10.2015 18:48
Jejda, tak ono je nás víc! Jsem introvert a z telefonování mam děsnej strach. Většinou se přeřikávám, melu nesmysly, zatímco při osobním kontaktu jsem celkem v pohodě. Protože při něm toho člověka vidim, vím, že mě vnímá, že ho neručním, slyším ho, atd. Dřív to s telefonování bylo fakt psycho. Poslední dobou se to lepší, hlavně s nástupem mobilů, kdy mám jakžtakž jistotu, že to vezme ten, komu volám. Přesto pokaždý, když telefonuju někomu neznámýmu, v duchu si předem připravím text, abych měla zformulovanou myšlenku. Každopádně všechno radši řešim mailem. Věkem se ten strach trochu zlepšuje, ale jen trochu...
-
29.11.2015 19:36
To známe
Jo nejdřív jsem si psala doslova větu co chci říct, pak už jen body. Čím víc telefonuješ tím se to sice trochu zlepší, ale možná jak u koho. U mě jen o píď. Popravdě se mi líp volá tam kde jasně vím co chci. Jakmile se pak začně rozvíjet hovor a já mám okamžitě reagovat a rozmyslet se (např. výběr termínů ) to je hotovo. Nebo smlouvat, nebo žádat o nějakou vyjimku. Pořád platí, jakmile najdu email, je to jasná volba!
Někdy je dobrý, prostě jen - vytočit číslo a pak už musíš.
Jo a stím přeřeknutím nebo hovorovým slovem. Záleží kam voláš. Nevoláš snad vždy šéfovi nebo žádat o práci. A u zbytku lidí je ti to víš kde? Pokud je nikdy neuvidíš třeba
