Neustálý vnitřní strach
Hezký večer, moc mě trápí jedna věc. Neustále mám v hlavě takové ty myšlenky, co se mně nebo někomu z rodiny může stát. Ať se snažím sebevíc, pořád na to myslím. Večer když usínám, tak se mi honí hlavou, že by nám mohl začít hořet dům, že by nás mohl někdo vykrást a při tom někomu z rodiny ublížit, že můžeme mít autonehodu, že nám zjistí rakovinu a podobné věci. Moc dobře vím, že se tyhle věci prostě dějí a nijak je ovlivnit němůžu, ale pořád mám takový ten vnitřní strach, který mě pomalu užírá. Je mi teprve 21 a hodně mě to na mě štve, protože by to tak být nemělo. Nemáte nějakou radu, jak na to přestat myslet? Nebo to máte některá podobně?
Holky moc vám děkuju. Trochu jste mě uklidnily, že to takhle nemám sama a máte tyhle chvilky taky. Budu zkoušet to, co jste mi poradily a uvidím, jak to půjde. Pokud se to alespoň trochu nezlepší, tak asi zkusím nějakého psychologa. Ještě jednou díky. 
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
6.7.2015 15:38Mám na to svůj krásný způsob, který mě naučila moje kamarádka. Naučila jsem se věřit v anděly. Četla jsem o tom i krásnou knížku, u které se mi až draly slzy do očí!!! Nyní prosím o pomoc své anděly a funguje to krásně, jen je potřeba opravdu věřit. Andělé jsou stále se mnou a pomáhají i v maličkostech... Navíc mi to moc pomáhá psychicky... Ty z vás, co mne znají vědí, že mám syna s ADHD a poruchou chování a je to s ním občas (často) šílené... Díky andělům ještě nejsem u Chocholouška
Takže pokud se naučíš věřit a uvěříš v anděly, tak je večer popros o pomoc, ohlídání, ale musíš upřímně a ráno, nebo po situaci, které ses obávala a dopadlo to OK, tak jim musíš zase upřímně poděkovat.
Já tomu věřím a třeba teď prosím všechny mé anděly o ohlídání mé dcerky, která za chvíli odjíždí s babičkou na letiště a obě poletí prvně v životě letadlem, bere je s sebou můj brácha se ženou a synkem. Letí na Korfu, upřímně jim to přeji, i když trochu i závidím, ale andělé je obě ohlídají a pomohou dcerce, aby se měla krááásně a zase se vrátila ke mě domů v pořádku -
5.7.2015 22:06
Obcas me tyhle stavy taky prepadaji. Delaj to z nas media,zpravy plny samych hruz a strasaku. Ozralych risicu,vrazdicich Islamistu, rakovin,Mers,eboly....nevim jak s tim bojovat,ale taky me to obcas prepada. Neporadim ti,jen te mou odpovedi snad podporim,ze v tom nejsi sama
-
5.7.2015 23:55
Ahoj mam to obcas taky....
...jsou to me vnitrni spatne pocity.hlavne kvuli detem.taky mam takove myslenky ze by se jim mohlo neco stat.jsem schopna v noci vstat a jit vsechny zkontrolovat je mi po tom lepe.ale bohuzel nevim tez co s tim.neni to tak caste ale kdyz uz to prijde stoji to za to. -
6.7.2015 9:07
Myslím, že pokud tě to opravdu sužuje, tak bych vyhledala pomoc psychologa. Není to žádná ostuda. Sama zvažuju, že bych možná nějakého navštívila (mám pocit, že se nějak nemůžu smířit se smrtí dědy - měla jsem ho hodně ráda, ale už je to víc než 2 roky a pořád na to až moc myslím).
Co ale třeba mě pomáhá zahnat černé myšleky před spaním je, že jakmile se přistihnu, že se mi myšlenky zase stáčí černým směrem, úplně násilně se snažím začít myslet na něco pozitivního. Např. že jsem s nějakým pěkným chlapem v Karibiku, že jsem vyhrála ve sportce apod. Černé myšlenky chvíli bojují, ale pak to vzdají a usnu. -
6.7.2015 13:40
Tak to znám velice dobře...u mě se to bohužel zvrhlo v úzkostné stavy. Co se mi příliš neosvědčilo, tj "boj proti myšlenkám" (v momentě, kdy si řeknu "nechci na to myslet" to na mě útočí ze všech stran).
Co naopak funguje, tj jít na to přes tělo - hodně fyzického cvičení, častý pobyt v přírodě, dostatek spánku, teplá vana, kvalitní a vyvážená strava plus to , co píše anonymka 208410 - nesledovat zprávy, násilné filmy, nečíst horory, spíš se zásobovat pozitivními podněty...možná by pomohla i nějaká ta lehce filosoficko-esoterická literatura - Dalajlamova "Cesta ke štěstí" apod.
