Otěhotnění bez vědomí partnera?
Ahoj, za pár měsíců mi bude 30, tikají mi bio hodiny.. Cítím potřebu po miminku.. Jenže nemám moc štěstí na muže Teď se s jedním kamarádím.. No a jelikož ta potřeba je tak veliká, že přemýšlím nad tím, že mu zalžu, že beru prášky a když se zadaří a otěhotním, tak budu šťastná i přesto, že hrozí, že zůstanu sama s dítětem...
Byla, jste některá také v této situaci? Taky jste to tak udělaly?
Prosím o ponechání anonymu!! DĚKUJI!!!
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
10.3.2018 21:05
Nebyla jsem v té situaci, ale nevidím to jako dobrej nápad. Myslíš na svoje štěstí, ale co štěstí toho dítěte? Každé dítě má nárok na úplnou rodinu. Podle mě je to sobecké. A už vůbec nemluvím o tom, že je to podraz na toho chlapa. 30 není moc, určite si najdeš někoho, s kým zalozis úplnou normální rodinu.
-
10.3.2018 21:04
Neblbni!!! Takovou svinarnu ti maloktery chlap odpusti... Mne bude 30 za rok, hodiny biji jak splasene, ale tohle bych neudelala ani tomu vhlapovi a hlavne ne tomu diteti! Vedome ho pripravit o otce. Samozivitelky to fakt bemaji jednoduche a ty tim chcea tahat to nebohe mimco? Poradne si to rozmysli.
-
10.3.2018 22:41
Ja bych si nechala na gynde udělat hormonalni profil. Kdyby vyšlo, že už to není tak úplně o.k., tak za mě lepší mít dítě s někým, koho aspon trochu znám, než s náhodnou známosti někde z baru. Je fajn vědět zdravotní stav otcovy rodiny apod...
Pokud bys to na něj ale takhke "usila", rozmyslela bych si,zda mu to vubec rikat. Prislo by mi nefer po nem neco chtit... Nadruhou stranu by mel mit právo to vědět a zachovat se jak uzná za vhodné... Ale co když mu dojde, že to nebyla úplná nahoda? A co se týče případné absence otcova vzoru...někde jsem četla že stačí, když hezky funguje dědeček, strýc, blízký kamarád...
Za mě ale ještě musím říct, že bych do toho šla jen finančně zajištěna a s případnou podporou rodiny - bude ti mít kdo prcka obcas pohlidat? Byt s malým 24h denne/7 dní je doceka náročné na psychiku, je fajn občas někam vypadnou, budeš potřebovat něco zařídit, vyřídit doktora apod. A taky se ti asi bude hur seznamovat a hledát "tatínka", nez jako svobodné holce...
Mozna máš jeste 1-4 roky cas, ale taky může být už teď pozdě, to prostě nikdo nikdy neví -
11.3.2018 9:41
Podle mě by bylo lepší udělat s kamaráda partnera a pokoušet se o mimi vědomě a nebo se na celého kamaráda vykašlat a najít si partnera. Dejme tomu, že teď otěhotníš, zůstaneš sama a za půl roku nebo rok se objeví muž, se kterým bys mohla založit rodinu, nebude Tě to mrzet, že jsi tu "chvíli" nepočkala?
-
10.3.2018 21:05
Mám kamarádku která se takto rozhodla - ale ona otěhotněla cíleně s chlapem který pro ni byl vhodný dárce. Nepočítala že by spolu byli, že by ho podrazila - nelhala mu. Poté co dostala co chtěla to ukončila. Nikdy ho neuvedla, dítě sama zvládá a to i finančně (měla to spočítané). Chlapečkovi jsou 4 roky- ale občas na ní dolehne že malého vědomě obrala o možnost mít tátu. I když bez táty je kupa dalších dětí, stejně to řeší. Teď má nového partnera, žijí spolu rádi by mimčo a nejde to (je jí přes 40 teď) a říká že kdyby čekala dítě by neměla...
-
10.3.2018 21:17
Dobrý večer, nechci se nějak zastávat tazatelky, ale kolik je na světě úplných rodin a nejsou šťastné?
Kolik je matek, samoživitelek a za nic na světě by neměnily?...řekla bych, že je to čistě její rozhodnutí. Samozřejmě, jestliže tohle podstoupí, tak by nebylo úplně OK, kdyby pak po případném tatínkovi někdy,něco chtěla...