Par dni po porodu a ja porad brecim
Ahoj holky, tak se nam narodil pred tydnem chlapecek a ja porad brecim. A proc? Protoze jsem se do nej obrovsky zamilovala a mam o nej strach, uzkosti se mi svira srdce a nejde neplakat. Strach z toho, jestli delam veci kolem nej dobre, napadaji me pak divny otazky typu: drzim mu dobre hlavicku, kdyz ho nechavam svisle odrihnout? Jak se vzpina na rameni, ja drzim hlavicku, tak hlavickou udela, jak rika muz, doslova hlavicku. Nevim, jak to lip popsat a me pak napadaji myslenky na syndrom treseneho ditete apod. A podobne strachy mam temer ke vsemu, rikam si neustale, jestli prebaluji dobre, jestli neoblekam spatne, respektive se to da shrnout v jedno a to same: jestli s nim dobre manipuluju a jestli mu nejakou mou neznalosti a moznou nesikovnosti neskodim. Pak se mamky ptam a ona me uklidnuje, ale nestaci to. Snazim se vse kontrolovat, ale to dost dobre nejde, hledam na internetu (v male chvilce co mi obcas mezi krmenim zbude,) co a jak delat a do vseho se jeste vice zapletam. Navic plne nekojim a tak mi kojeni z prsu a dokrmovani zabira hodne casu a ja jsem strasne unavena, a to mi ted zpocatku pomaha muz, ktery ale uz musi jit do prace a vse bude na mne. Desim se toho, jak to zvladnu. Chci pro malickeho vse nejlepsi, ale tohle je strach, ktery me paralyzuje a ovlada. Nevim, jak se s tim srovnat a poprat. Za jakakoli slova k memu problemu velmi dekuji, maminky.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
23.9.2015 17:06
V první řadě srdečná gratulace ke krásnému a zdravému miminku!!!
K dotazu: Tvé pocity jsou naprosto pochopitelné a přirozené. Má to nejedna maminka. Zároveň Ti může být útěchou a nadějí, že šestinedělí je samo o sobě dost ztřeštěné období; mně osobně se po něm dost ulevilo. A Tys teprv kratičko po porodu. Bouří v Tobě hormony, což na jednu stranu způsobuje pocity, chování a nálady, které máš, na druhou stranu je to důležité na poznávání a sžívání se s miminkem, s vytvářením si nerozlučného pouta. Neváhej o svých pocitech a obavách mluvit, děláš to dobře; buď se svými blízkými, s kamarádkami nebo kýmkoliv, kdo Tě je ochoten vyslechnout. Klidně tady. Procházíš velmi citlivým obdobím. Už jen tím, jak máš o miminko strach, dokazuješ, že budeš jednou perfektní máma. I na to si člověk musí zvyknout a naučit se to; třeba děláš chyby, ale nemá smysl se obviňovat - zastáváš novou roli v životě a nikdo z nás na sálu po porodu manuál k dítku neobdrží. Takže rozhodně nejsi s těmito pocity první či poslední, a rozhodně ne jediná! Spousta čerstvých maminek je na tom uplně stejně. Neboj se manipulace s miminkem - ono to často vypadá krkolomněji, než ve skutečnosti je. Časem to člověk vychytá, pohyby se zautomatizují, ani Ti to pak již nepřijde. A navíc mysli na to, že miminka jsou sice křehká, ale běžnou, laskavou manipulací mu ublížit prakticky nemůžeš - ta jejich "hadrovitost" naštěstí zároveň umožňuje prominout i nějaké drobné chybičky a neobratnost rodičů ze začátku. Nech to plynout, bude to čím dál lepší. Jediné, co mimčo potřebuje, je mít Tě u sebe. Zda ho chytneš někdy ne uplně dokonale, nezaváží. Držím pěsti, ať šestinedělí zvládnete v co největším klidu a pohodě, i když je to nejednou velmi náročné. Nejsi v tom sama a stejné začátky má mnoho čerstvých rodičů. -
23.9.2015 16:44
Ja si myslím, že robíš všetko fantasticky. Veď už ako to čítam to znie že sa oňho staráš fantastickyja som tiež taká citľavka mňa natriasa aj keď počujem peknú pieseň, spomínam na niečo peknéale buď sebavedomá si jeho mama a ty vieš čo je pre neho najlepšie a určite všetko čo robíš by nikto neurobil lepšie!!!
-
23.9.2015 20:08
Já jsem to naštěstí tak neměla, nevím, kde sw ti ve mě vzalo, ale nějak jsem se cítila, že to snad dělám dobře To ale neznamená, že jsem si šestinedělí užívala Taky když večer lehám vedle Davídka, tak mě napadá, co všechno by se mu mohlo stát a někdy se mi chce brečet. Po šestinedělí bude líp, budeš si jištější a všechno bude mít řád, miminko se na tebe bude usmívat a to je to nejkrásnější Teď to mám čerstvě, můj chlspeček má deset týdnů ....a k tomu kojení-od druhého do osmého týdne jsem taky měla peoblémy- zánět a v jednom nebylo mlíko, u druhýho popraskaná bradavka, každý kojení jsem brečela bolestí a kolikrát to malýmu nestačilo, ale chce ti trpělivost, teďka už nutrilonem nemusím dokrmovat, nějak jsem to rozkojila Určitě to taky zvládneš a budeš skvělá máma
-
23.9.2015 20:30
Z dotazu je poznat, že chceš pro děťátko jen to nejlepší,takže věřím,že se mu toho nejlepšího i dostává .jen ti chci poradit ohledně hledání rad na netu... Každé děťátko je originál a nemusí zrovna na to tvé platit co najdeš. A ty budeš pochybovat, co zase děláš špatně... Proto je někdy lepší se na všechny rady vykašlat a poslouchat intuici. Věřím,že matky takovou mají a poznají, co a jak...chvilku to trvá, ale přijdete si na to až se líp poznáte... Taky hodně často pochybuju,ale pak se malá usmívá,tak zase věřím,že je spokojená přeju hodně sil do tohoto těžkého a zároveň hrozně krásného období věř si!!
-
23.9.2015 22:16
To bude určitě dobré, nedělej si s tím hlavu, mateřská láska je snad to nejhezčí co muže být. Já jsem brečela v porodnici pokaždé, když se malá šla koupat a viděla jsem to její nahé a křehké tělíčko, sestřičky z toho byly trochu v šoku, což se divím, jestli jsem byla jediná to nevím, ale pochybuju.