Par dni po porodu a ja porad brecim

Otázku položila: Bývalá uživatelka #79738 23.9.2015 16:25

Ahoj holky, tak se nam narodil pred tydnem chlapecek a ja porad brecim. A proc? Protoze jsem se do nej obrovsky zamilovala a mam o nej strach, uzkosti se mi svira srdce a nejde neplakat. Strach z toho, jestli delam veci kolem nej dobre, napadaji me pak divny otazky typu: drzim mu dobre hlavicku, kdyz ho nechavam svisle odrihnout? Jak se vzpina na rameni, ja drzim hlavicku, tak hlavickou udela, jak rika muz, doslova hlavicku. Nevim, jak to lip popsat a me pak napadaji myslenky na syndrom treseneho ditete apod. A podobne strachy mam temer ke vsemu, rikam si neustale, jestli prebaluji dobre, jestli neoblekam spatne, respektive se to da shrnout v jedno a to same: jestli s nim dobre manipuluju a jestli mu nejakou mou neznalosti a moznou nesikovnosti neskodim. Pak se mamky ptam a ona me uklidnuje, ale nestaci to. Snazim se vse kontrolovat, ale to dost dobre nejde, hledam na internetu (v male chvilce co mi obcas mezi krmenim zbude,) co a jak delat a do vseho se jeste vice zapletam. Navic plne nekojim a tak mi kojeni z prsu a dokrmovani zabira hodne casu a ja jsem strasne unavena, a to mi ted zpocatku pomaha muz, ktery ale uz musi jit do prace a vse bude na mne. Desim se toho, jak to zvladnu. Chci pro malickeho vse nejlepsi, ale tohle je strach, ktery me paralyzuje a ovlada. Nevim, jak se s tim srovnat a poprat. Za jakakoli slova k memu problemu velmi dekuji, maminky.

Holky, moc vam vsem dekuju za povzbudiva slova, rozbulela jsem se dojetim, jeden prispevek stejne tak krasny jako druhy, a presto svym zpusobem jiny. Mela jsem jeste dodat, ac se za to stydim, ze muj muz, ac pro nas dela prvni posledni, je strasny cholerik a snadno vybuchne, coz mi na nalade neprida. Vcera v noci mi vytkl jednu vec a rekl mi, ze ho jednou privedu do hrobu apod. chutovky, takze jsem se totalne, opet rozbulela. Nakonec, jako vzdy, se mi omlouval. Ja ale o to nestojim, je to dalsi vec, ktera me srazi na zem a nuti me citit se nemozne. Nechci hadky pred malickym, nici me to. Choval se tak jiz driv a ja naivka si myslela, ze porod ho zmeni. Uvidime, co prinese cas a jestli s nim setrvam, i kdyz ho miluju, nici me, svym zpusobem. Veskerou energii musim zamerit na malickeho, protoze on je vse, co k zivotu (spolecne s mou rodinou) potrebuju. Dekuju vam holky, jste uzasne.

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • lulatko23.9.2015 17:06

    V první řadě srdečná gratulace ke krásnému a zdravému miminku!!! :)
    K dotazu: Tvé pocity jsou naprosto pochopitelné a přirozené. Má to nejedna maminka. Zároveň Ti může být útěchou a nadějí, že šestinedělí je samo o sobě dost ztřeštěné období; mně osobně se po něm dost ulevilo. :D A Tys teprv kratičko po porodu. Bouří v Tobě hormony, což na jednu stranu způsobuje pocity, chování a nálady, které máš, na druhou stranu je to důležité na poznávání a sžívání se s miminkem, s vytvářením si nerozlučného pouta. Neváhej o svých pocitech a obavách mluvit, děláš to dobře; buď se svými blízkými, s kamarádkami nebo kýmkoliv, kdo Tě je ochoten vyslechnout. Klidně tady. :) Procházíš velmi citlivým obdobím. Už jen tím, jak máš o miminko strach, dokazuješ, že budeš jednou perfektní máma. I na to si člověk musí zvyknout a naučit se to; třeba děláš chyby, ale nemá smysl se obviňovat - zastáváš novou roli v životě a nikdo z nás na sálu po porodu manuál k dítku neobdrží. :) Takže rozhodně nejsi s těmito pocity první či poslední, a rozhodně ne jediná! Spousta čerstvých maminek je na tom uplně stejně. Neboj se manipulace s miminkem - ono to často vypadá krkolomněji, než ve skutečnosti je. Časem to člověk vychytá, pohyby se zautomatizují, ani Ti to pak již nepřijde. A navíc mysli na to, že miminka jsou sice křehká, ale běžnou, laskavou manipulací mu ublížit prakticky nemůžeš - ta jejich "hadrovitost" naštěstí zároveň umožňuje prominout i nějaké drobné chybičky a neobratnost rodičů ze začátku. :) Nech to plynout, bude to čím dál lepší. Jediné, co mimčo potřebuje, je mít Tě u sebe. Zda ho chytneš někdy ne uplně dokonale, nezaváží. Držím pěsti, ať šestinedělí zvládnete v co největším klidu a pohodě, i když je to nejednou velmi náročné. Nejsi v tom sama a stejné začátky má mnoho čerstvých rodičů. ;)

  • Ja si myslím, že robíš všetko fantasticky. Veď už ako to čítam to znie že sa oňho staráš fantasticky:-)ja som tiež taká citľavka mňa natriasa aj keď počujem peknú pieseň, spomínam na niečo pekné:-Dale buď sebavedomá si jeho mama a ty vieš čo je pre neho najlepšie a určite všetko čo robíš by nikto neurobil lepšie!!!

  • Já jsem to naštěstí tak neměla, nevím, kde sw ti ve mě vzalo, ale nějak jsem se cítila, že to snad dělám dobře ;-) To ale neznamená, že jsem si šestinedělí užívala :-) Taky když večer lehám vedle Davídka, tak mě napadá, co všechno by se mu mohlo stát a někdy se mi chce brečet. Po šestinedělí bude líp, budeš si jištější a všechno bude mít řád, miminko se na tebe bude usmívat a to je to nejkrásnější ;-) Teď to mám čerstvě, můj chlspeček má deset týdnů ....a k tomu kojení-od druhého do osmého týdne jsem taky měla peoblémy- zánět a v jednom nebylo mlíko, u druhýho popraskaná bradavka, každý kojení jsem brečela bolestí a kolikrát to malýmu nestačilo, ale chce ti trpělivost, teďka už nutrilonem nemusím dokrmovat, nějak jsem to rozkojila :-) Určitě to taky zvládneš a budeš skvělá máma :-)

  • Z dotazu je poznat, že chceš pro děťátko jen to nejlepší,takže věřím,že se mu toho nejlepšího i dostává ;-).jen ti chci poradit ohledně hledání rad na netu... Každé děťátko je originál a nemusí zrovna na to tvé platit co najdeš. A ty budeš pochybovat, co zase děláš špatně... Proto je někdy lepší se na všechny rady vykašlat a poslouchat intuici. Věřím,že matky takovou mají a poznají, co a jak...chvilku to trvá, ale přijdete si na to až se líp poznáte... Taky hodně často pochybuju,ale pak se malá usmívá,tak zase věřím,že je spokojená :-) přeju hodně sil do tohoto těžkého a zároveň hrozně krásného období ;-) věř si!!

  • To bude určitě dobré, nedělej si s tím hlavu, mateřská láska je snad to nejhezčí co muže být. Já jsem brečela v porodnici pokaždé, když se malá šla koupat a viděla jsem to její nahé a křehké tělíčko, sestřičky z toho byly trochu v šoku, což se divím, jestli jsem byla jediná to nevím, ale pochybuju.

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 468 otázek, kterým se dostalo 272 378 odpovědí a 410 244 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist