Sny
Zdravím. Jsem s přítelem rok a půl a jsem s ním hrozně ráda, miluju ho a on mě, jenže mám takový problém, za tu dobu se mi o něm zdálo snad jen jednou. Místo toho se mi zdá buď o úplně cizích klucích nebo mých kamarádech (klučičích). Také se mi zdá třeba o klukovi, který se mi tak před 3 roky líbil a vím, že teď už mě vůbec nezajímá a už ho nechci v mým životě. Nevím jestli ty sny způsobuje třeba podvědomí nebo tak, ale jak mám říct to mu podvědomí ať už s těmahle snama táhne někam a že bych byla moc šťastná, kdyby se mi zdálo o mém příteli. Vím, je to blbost kterou bych neměla tak řešit, ale ten fakt mě prostě hrozně štve a vytáčí. Poprosila bych vás o nějaké rady nebo názory.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
23.2.2022 16:05Mozek se ve snu vyrovnává s podvědomím, takže sny si vybírat nemůžeme. Ber to tak jak to je. Mně se o manželovi také zdálo snad 2x. A také se mi zdá o bývalých. Mozek se s událostmi prostě musí nějak srovnat.
-
23.2.2022 20:44
Láska se neměří podle toho, kolikrát se ti o partnerovi zdálo. Přestaň řešit kraviny a užívejte si společný chvíle
Sny se ovlivnit nedají, zdá se nám o tom, o čem přemýšlíme, co se nám stane přes den, co bysme chtěli, ale i o věcech, se kterýma se mozek vyrovnává podvědomě. Taky jsem párkrát měla erotickej sen se ženou a na holky rozhodně nejsem, dokonce je mi to až nechutný. 
-
24.2.2022 10:03
Tak já nad tímto náhodou taky včera přemýšlela.
Před 15 lety jsem se přestěhovala kvůli chlapovi z malé vesničky na druhou stranu republiky do menšího města. Před 5 lety jsme se přestěhovali do nově postaveného domu do vedlejšího menšího města. A i teď, po těch 15 letech, se většina mých snů odehrává v mojí rodné vesnici nebo ve vesnicích mých babiček, kde jsem trávila víkendy a prázdniny. Nepamatuju si, že by se mi sen někdy odehrával v novém bydlišti a dokonce ani po těch 5 letech v novém domě.
To stejné s lidmi. O manželovi se mi za těch 15 let zdálo jen párkrát. Za to se v mých snech často objevují moji rodiče, sourozenci a moje staré kámošky. Tím, že nás dělí taková dálka, tak se vídáme jen minimálně. Teď za dobu covidu ještě méně. První covidový rok jsme se třeba neviděli vůbec. Jeli jsme tam na vánoce před covidem, a pak až na další vánoce. S kámoškama se vždy potkáváme, když jedu k rodičům, ale tenkrát jsme se raději kvůli možné nákaze nepotkali, takže jsme se osobně neviděli asi rok a půl. V kontaktu i tak jsme minimálně a stále se mi o nich zdá. Proto jsem nad tím včera uvažovala, jak je to možné...
Jinak ještě můžu říct, že máme dvě děti a taky si nepamatuju, že by se mi o nich někdy zdálo. Ale třeba nedávno se mi zdálo o jednom spolužákovi, kterého jsem od ukončení školy už nikdy neviděla. A to mám 20 let po maturitě.
Podvědomí je zvláštní věc 🤔
