Tchyně k nám chodí bez upozornění
Ahoj holky, nevím, jakým "předmětem" tuto otázku nejlépe vystihnout, tak vám ji popíšu.Před rokem jsem se nastěhovala k příteli, který v tu chvíli žil s mamkou, jejím přítelem a jejich malým synem. Měli jsme na výběr, že se přestěhujeme do bytu od mamčiného přítele, který je v pronájmu a nebo počkáme dva měsíce, až si oni ten byt zrekonstruují a my zůstane v tomhle. Ten byt je sice napsaný na mamku,ale zaplatil ho můj přítel, když se začal prodávat. Tak jsme si řekli, že když je jeho, tak v něm zůstaneme a dva měsíce počkáme. Ze dvou měsíců byly tří, čtyří......sedm, až jsme se naštvali a sdělili jim, že za dva týdny přijde sedačka, tak ať si už přestěhují obývák do svého bytu. Tak nakonec to, co nebyli schopni udělat za více než půl roku stihli za týden. Už je to půl roku, co žijeme sami, za měsíc se budeme brát, ale mamka si tu stále chodí bez ohlášení, odemyká si a dost mi to vadí. Přítel mi říkal, ať jsem trpělivá, že ji nechce hned říct, ať si tu zruší trvalé bydliště přepíše to na něj, když se sotva přestěhovala, ale už to trvá dlouho. Já chci prostě svoje soukromí. Vím, že tu bydlela 15 let, ale teď je doma jinde a já tady. Taky se dost plete do svatby. Mám ji moc ráda, ale opravdu už začínám chápat význam slova tchyně. Mám strach, že se neudržím, jenže nechci dělat rozbroje v rodině. Já taky u svých rodičů žila 20 let, ale taky si tam už nechodím bez vyzvání. Nemáte některá podobnou zkušenost, popřípadě řešení? Nebo myslíte si, že já jsem tam špatná?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
31.1.2012 17:06
urcite nejsi ty ta spatna, to je proste tchyne, me delala neco podobneho,bydleli jsme v hornim patre jejicho domu v podnajmu a u vchodovych dveri nebyla zvenku zamykaci koule,takze si tam chodila jak se ji zachtelo,nijak jsme to neresili a odstehovali se,diky bohu,jinak bych se tam zblaznila,take se nam do vseho pletla,porad radila atd. toto bude muset asi vyresit tvuj pritel,je to jeho mamka,kdyby to byla tvoje tak je to neco jinsiho,at ji v klidu rekne at mu da klice od bytu a necha si zmenit trvale bydliste a pokud si ho nezmeni,jde to udelat na matrice i bez jejiho souhlasu,ale musite dokazat ze tam nebydli. a nebo dalsi rada,enchavej klice z druhe strany v zamku at si zazvoni..to jsou proste tchyne, jsou i horsi, daleko horsi...
-
31.1.2012 17:13
Já bych asi tchýni (maminku) taktně upozornila, že byt není její a že už je návštěva, řekla bych jí že nemáte čas, že jde neohlášeně a tak... pokud by nepochopila tak hold říct narovinu.To že se plete do svatby, zkus to překousnout, prostě se chce postarat (můj bratr se nedávno ženil a jeho manželka z mojí matky byla taky na nervy ).
-
31.1.2012 17:40
No normalni to neni,ja taky kdyz vypadla z domu,tak klice mam,ale kdykoliv jdu za maminou a jejim pritelem,se kterým je a žijou spolu,otevru si jen vchodove dvere,ale pred dverma od bytu zvonim.Jen muj jeden bracha to trochu zezacatku nechapal a mamina mu to musela rcit,ze uz tam nebydli a ona ma svoje soukromi a ze si uz tam nemuze chodit jak chce.Pochopil to a v pohode takze by to chtelo rozumne a v klidu mamce proste vysvetlit,ne ze tam nemuze,ale ze ma zvonit...
-
31.1.2012 19:00
zažila jsem něco podobného. Tchýně bydlela v bytě partnera, když ho nepotřeboval, pak jsme se tam chtěli nastěhovat my a tak se odstěhovala, ale část věcí a klíče si tam nechala a chodila taky jak se jí to hodilo, ať jsme byli doma nebo ne. Dočasným řešením bylo nechávat klíče v zámku zevnitř, když jsme byli doma, minimálně tak musela zazvonit a párkrát jsem jí dala pocítit, že jde opravdu nevhod. Když už jsem byla hodně vytočená, řekla jsem, že nemůžu najít klíče a tak se měnil zámek a klíč už nedostala. Je to hnusné, ale nedokázala jsem jí to naplno říct, byla čerstvě po rozvodu, navíc dost na syna fixovaná.
-
31.1.2012 19:31
Ahoj, určitě nejsi špatná jen proto, že chceš mít soukromí. Já tě plně chápu, také jsme s přítelem bydleli nekolik let v RD u jeho maminky - měli jsme sice svůj byt, ale stejně.... kam jdete, kdy příjdete, atd. atd. Teď už bydlíme sami a je to super..
Já osobně mám tchýni ráda, ale také je spousta věcí, které mi vadí. Naučila jsem se ale vše řešit na rovinu, co se mi nelíbí jí řeknu - slušně, nejsem drzá, ale řeknu jí to. Ona na to není zvyklá - většinou to u nich v rodině chodilo tak, že se do očí nic neřeklo - jen za zády. To já ale nedělám a dělat nehodlám. Kolikrát jsme měli i rozepře, ale pokud mám jiný názor než ona, tak na něm prostě i tak trvám. A ona mě už zná a aspoň ví, že co jí řeknu si skutečně myslím.
Já být tebou, řekla bych jí to. V klidu jí vysvětli, jak chceš, aby to "chodilo". Pokud budeš zticha, pak se může stát to, že jednou vybouchneš a akorát se pohádáte.